6.

26 5 1
                                    

Celou noc sem nemohla spát. Když se mi podařilo na chvíli usnout, tak se mi zdálo o něm. O jeho úsměvu, smaragdových očích a jeho tetováních, kterých má opravdu dost. Nesmím si tady z nikým začít. Opravdu ne. Jsem tu kvůli Amy. Vždyť ani nevím kdy se vrátím domů.

Když jsem se konečně vyhrabala z postele, tak jsem sešla dolů a tam mě čekala prázdná kuchyň. Ani jsem nestihla popřemýšlet kde teta je a práskly dveře. Nesla dvě tašky nákupu. ,,Je deset ráno a ty si už byla nakupovat?" Zeptala jsem se jí ranním hlasem. ,, No co chtěla jsem ti udělat snídani ale nic tady nebylo, teda když nepočítám masovou konzervu, která je tady bůh ví jak dlouho." Jen jsem se tomu zasmála a nabídla se, že snídani udělám já. Hlavou mě blýskly lívance. Rychle jsem připravila těsto a nalila část na pánvičku. Jakmile byly lívance usmažené, tak jsem je rozdělila na dva talíře, potřela je nuttelou a navrch nakrájela banány. Hned jsme se pustili do jídla. Nebyly nejhorší, i Am se zdála být spokojená. ,,Co říkáš na nákupy Mio? Potřebuješ věci do školy ne? A něco novýho na sebe bych uvítala. Do práce nemusím je neděle, tak co?"  Čekala na mou odpověď Amy. Chtěla jsem jí udělat radost a zároveň přijít na jíné myšlenky. ,,Vlastně proč ne?" ,,Skvělé, tak za půl hodinky dole?" Jen jsem přikývla a utíkala do "svého" pokoje. Začala jsem ranní hygenou , pak troška makeupu a nakonec výběr oblečení. Hodila jsem na sebe ryflové šortky, oranžové tílko a přes to dlouhý kardigan. Sešla jsem do chodby a tam mě čekala už má drahocenná teta. Slušelo jí to. ,,No to snad ne! Co to vidím usměv?" Poškádlila jsem jí. Jen na mě vyplázla jazyk a začala se obouvat. Jak dospělé.

Am mě nechala řídit. Navigovala mě a asi po patnácti minutách jsme dojeli do californského nákupního centra. Byl to obrovská komplex. Hned jsme se vydali vstříc obchodům. Už dlouho moje peněženka neplakala a Amyina ještě déle. Náš cíl bylo mnoho obchodů. V jedno butiku si Am koupila roztrhané modré džíny a já si tam vybrala šedou mikynu s potiskem hvězdy.Zdaleka to nebyla poslední kabinka do které jsme zalezli  a poslední kus oblečení, které jsme si zkusili. Prošli jsme to snad všechno. Trvalo nám to asi tři a půl hodiny. Za tu dobu jsem si vzpomněla na Rebeku, líbilo by se jí tu. Ona tohle miluje. Vždycky tak jednou za dva měsíce se dohodneme, že půjdeme nakupovat. Justin a Ryan jsou hned nemocní nebo maj něco důležitého na práci, jelikož ví co se z nich stane. Věšák, kde odkládáme svoje tašky. Poslušne za námi chodí a sem tam kuňknou jak je bolí nohy. Z přemýšlení mě vytrhla Am ,, A co tá párty? Našla sis tam kamarády?" Začala konverzaci, když jsme šli do Nando's . Měli jsme obrovský hlad. ,,Ale jo. Potkala jsem tam Liama Payna jestli ho znáš. Je fajn. Pak tam byla Ashley ta si u mě vysloužila názor, že je kráva." Zkoušela jsem rozvést konverzaci. ,,Liama znám, sem tam se staví za Harrym v práci a co se týče tý Ashley, tak jenom to jméno napovídá co je zač." Tomu jsme se zasmáli. Hlavou mě proběhlo jestli jí mám říct o Harrym, ale nakonec jsem se rozhodla, že pomlčím.

Po obědu v Nando's jsme se dohodli, že pojedeme domů. Teď ležím u sebe v pokoji a posluchám ve sluchátkách písničky. Nudím se. Amy šla dělat na svojí motorce do garáže. Rozhodla jsem se jí navšívit. Když jsem tam přišla, tak jsem musela vytáhnout mobil a natočit jí. Na chviličku byla jako tenkrát. Rockovou skladbu puštěnou na nejvetší hlasitost, nářadí rozházené po celé garáži a ona v tureckém sedu, černých kožených kalhotech a vysokém drdolu, sedí uprostřed garáže přímo před svojí motorkou. V jedné ruce má šroubovák a pohybuje se do rytmu písničky. Můj hlasitý smích na mě upozorní. Také se sama sobě zasměje. Přidám se k ní. Společně sedíme u její motorky. Já jí podávám klíče a ona se hrabe v motorce. Povídáme si o všem možným. Probrali jsme babičku s dědou, moje "první lásky", kterých moc nebylo o to se totiž postarali Rayn a Juss. Amy je moc dobře zná, ví že  ke mě tak trochu patří. Ona mi prozradila něco o tom když jí bylo sedmnáct. Byla sranda jí poslouchat. Hlavně, když se rozpovídala o tom jak se poprvé opila a můj táta jí celej den kryl, že má horečku. Bylo zajímavé poslouchat jejich dětství. Společné odpoledne jsme si užili. Podívala jsem se na hodinky a bylo něco kokolo páté hodiny. Najednou jsem se chtěla projít. Amy řekla, že to doma zvládne jen ať se venku nezdržím moc dlouho. Nechce hned první týden co sem tu volat policii. Jen jsem na ní hodila ušklebek a vydala se vstříc Californii.

Hodila jsem si do uší sluchátka a zaposlouchala se do refrému The climb. Ta písnička mě nikdy neomrzí. Začalo se malinko stmívat a všechno to dodávalo na kráse. Obdivovala jsem krajinu kolem. Ten mořský vzduch. Došla jsem k nedalekému parku, posadila jsem se na lavečku a zadívala jsem se na oblohu. Byly na ní růžové červnáky. Vytáhla jsem telefon a zavolala našim. ,,Ahoj miláčku jak se tam máš?" ,,Ahoj mami.." Můj hovor trval tak deset minut. Asi po pěti minutách se přidal i táta. Strašně ráda jsem je slyšela. Když jsem je asi po desáté ujistila, že na sebe budu dávat opravdu pozor, tak mě dovolili zavěsit. Bylo půl sedmé, holky měli akorát trénik. Na nic jsem nečekala a vytočila číslo Emily. Ta to tam za mě teď vedla. ,,Ahoooj Mio, povídej jaká je Californie?" ,,Ahoj Em, ale jo je to tu božské. A co vy jak vám de sestava beze mě?" ,,Tak to je dobře, že se ti tam líbí. Sestava? Musím ti pochválit holky, jsou šikovné. Dřeme všichni a snad to půjde. Ale chybíš nám tu. Zrovna minule Amber si vzpomněla jak se nám nechtělo nic dělat jak jsme vyspávali kocovinu a ty si jen pokroutila hlavou a pustila do repráků techno." zasmála jsem se ,,Jo to si pamatuju. Během vteřiny ste byli všichni nastoupení." ,,Holky tě pozdravujou Mio." ,,Já je taky. Všechny doma pozdravuj ano? Nezapoměň zajít prosím do zlatnictví a řekni, že Joshe moc moc pozdravuju a ještě jednou mu děkuju za nalezéný náramek." Při vzpomínce na něj jsem se podívala na svou ruku. Ano stále tam byl. ,,Jasně zítra tam jsem jako na koni." ,,Děkuju Emily. Ozvi se. Ahoj Em." ,,Pá Mio" Po telefonátu jsem musela zavřít oči a chvilku to vydýchat. Musela jsem mluvit s Bekkou. Zase jsem chňapla po telefonu a vytočila Rebekky známé číslo. ,, No to je dost, že se ozveš ty obludo jedna!" začala ihned mluvit po zvednutí telefonu. ,,Ahoj B, promiň měla jsem toho dost. Jak se tam doma máte?" zeptala jsem se jí ,, Áu ty idiote můžeš počkat? Hned to dám na hlasitý výstup Ryane!" Místo odpovědi se mi dostalo tohle a já vyprskla smíchy. ,,Už hotovo můžeš mluvit Em. Tady ty dva magoři mě nenechaj chvilku na pokoji. Když si tady byla ty, tak mě otravovali jen z poloviny, ale teď? Mio mám je furt za zadkem! Asi se půjdu ožrat.." Začala si stěžovat. ,,Co to meleš prosím tě? Vždyť jsme byli v klubu včera. No já rozhodně nikam nejdu. Jsem rád, že už dokážu sedět aniž bych zvracel." Řekl Justin a spustil tím hádku s Ryanem, kdo byl více při smyslech. ,,Dost vy dva blázni. Jak vás znám tak ste oba nemohli chodit." Hádala jsem. ,,To máš pravdu Mio. Nemohli. Řekli si totiž, že tady nejsi ty a musejí vypít za tebe to co normálně vypiješ. Nenapadlo je to, že vydržíš opravdu hodně." Řekla do telefonu Rebekka a já se zase dusila smíchy. ,, Jak to dopadlo?" ,,Jak to dopadlo? Tak, že sem je dotáhla ke mě domů a musela jsem přespat na gauči. Roztáhli se po celej posteli! Prasata" Odpověděla mi naštvaně Bekka. ,,Ale přeháníš, já nebyl tak ožralej" Poznala jsem Ryanův hlas. ,,Že ne? hledal si svítidlem svůj telefon v baru!" ,,A co je na tom špatnýho? Snad si nenechám ukrást telefon!" ,,To svítidlo bylo zaplí na tvým telefonu ty debile!" Teď už se semnou smál i Justin a pak vlastně i Bekka a Ryan. Pak bylo na chvíli ticho. ,,Mio co to děláš? Vrať se domů. Chybíš nám tady moc" Vydal ze sebe Ryan a já zavřela oči abych zahnala slzy. Trvalo mi dobrých pár minut, než jsem odpověděla. ,,Ryane já nemůžu. Moc mě to k vám táhne, ale dneska se zase semnou smála a poslouchala svůj Rock. Moje srdce říká ať neberu na sebe ohledy a pomůžu ji. Ona to potřebuje." ,,My to chápeme Mio. Jsme furt na stejným kontinentu. Není to tak daleko. Přiletíme za tebou. Teda hned až nám to možnosti povolej. Máme do tý doby přece mobily a web kamery. Zvládneme to. Společně.Může to být přece ještě horší. Co kdyby Amy  bydlela třeba v Řecku no? " ,, Ona tě potřebuje krásko." Dodal Juss.  ,, Děkuju. Mám vás ráda." Řekla jsem a rychle to típla. Fajn pro dnešek toho bylo dost. Stoupla jsem a otočila se. Zbystřila jsem, protože za mnou byl Styles. Díval se mi přímo do očí. Vyděla jsem v nich obdiv? Těžko říct. Rychle odvrátil hlavu a odešel. Neřekl mi ani ahoj. Jako by mě viděl poprvé v životě. Měla jsem toho po krk. Vydala jsem se rychlím krokem domů.

,,Mio?" Ozvalo se z obyváku. ,,Ano teto?"  Řekla jsem a moje nohy se vydali k ní. Seděla na gauči, v ruce měla popcorn a dívala se na nějakou komedii. ,,Chci ti jen říct, že ani nevíš jak si toho vážím Mio. Od smrti Jacka jsem usměv jen předstírala, ale dneska? To byl upřímný úsměv. Šlo to od srdce. Děkuju Em. Dneska jsem cítila, biť jen na chvíli, že mám zase pro co žít. A poprvé za dlouhou dobu se těším do práce." Vyrazilo mě to dech. Nevěděla jsem co odpovědět. Jen sem se na ní usmála a sedla si k ní. Společně jsme jedli popcorn a já si v duchu řekla, že to opravdu za to stojí. Tam na lavečce venku jsem to nevěděla. Teď už to stoprocentně vím..

Everything Has Changed - H.S ✓ Kde žijí příběhy. Začni objevovat