Básničky pro radost

Lektvary

U stolu sedí, svoje pikle chystá,

že je to past, je skutečnost jistá.

Na koho však Severus past chystá,

to očividné je zcela.

Profesor od ředitele to schytá,

kdyby pro Harryho ze školy, se stala cela.

Tak sedí profesor a ruce si mne,

„ Jen se těš Pottere, můj hrozný noční sne!"

*****

Bylo ráno Hermiona vstala,

snídala a do lektvarů esej psala.

„ Ahoj Harry, Rone a Giny.

Harry nenapsal jsi esej,

nemáš s toho pocit viny?!"

„ Hermiono, já ji mám,

a Snapeovi ji odevzdám!"

Brzy se odebrali do sklepení,

čekat na lektvarů hodinu.

Zřeli, že Snape tam ještě není

stáli a zřeli tu zmijozelskou spodinu.

Dobírali se a pošťuchovali,

až přicházející kroky slyšeli.

Všichni zmlkli a čekali,

záhy se s profesorem setkali.

Odemkl třídu a „Do třídy!" zavelel,

pro něj je Nebelvír pouhopouhá plevel.

Všichni si sedli a čekali, co stane se,

Severus dovlál dopředu a o sloup opřel se.

Ruce si založil na prsou,

pohrdavý úsměv a zvednuté obočí pak následujou.

Harry lhal Hermioně,

esej nedospal zcela.

Profesor jeho nepozornosti všiml si,

a nastala mela.

„Pan Potter je celebrita slavná

bezoár jistě bez námahy pozná."

Tohle to Harry nesnášel,

když takhle mu Snape přednášel.

„Pane Pottere, myslíte, že vše víte?

A jste si jistý, že se nemýlíte?

Když jste tak slavná a dokonalá partie,

uvařte lektvar, co před nepřítelem vás ukryje."

Snapeův úsměv ve škleb se mění,

Harry si přál, aby to bylo,

celé jen snění.

„ Tak pane Pottere, na co čekáte,

všechny přísady přeci už znáte."

Jízlivě si dobíral studenta profesor,

Harry v sobě potlačil svůj nehynoucí vzdor.

„ Bohužel, pane, nemám tušení,

jak uvařit lektvar ke zneviditelnění."

„ Na slávu nespoléhejte,

je příliš vrtkavá.

A moc se nenaparujte,

já nejsem ten, kdo při pohledu na Vás štěstím omdlévá."

Severus se otočil a k začátku zavelel,

Malfoy ty svoje poznámky,

ustavičně mlel.

Harry se nadechl a do práce se dal,

potichu brblal na Snapea,

„ Čert aby ho vzal!"