Hello

155 16 10

od zlomyslne-sestry

od zlomyslne-sestry

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Duše se svírá v bolestných křečích,
tam kde dřív srdce bylo,
není nic.

Obrázky po stěnách,
to jediné vzpomínky,
nejsou však vidět,
je tma, nic víc.

Žena, za stolem v křesle sedí,
pohled upřený,
„ Už nikdy víc!"

Půlnoc už odbíjí,
žena si povzdechla,
ale nic víc.

Jediný hluk po odbytí zvonu soví křídla způsobila,
dosedla na okno,
a žena nic.

Světlo luceren obraz ukazují,
jen ten jeden,
jinak nic.

Na obraz žena upírá zrak,
slza na tváři se jí objevila,
jen ta a už nic víc.

Milován a zrazen, zabit a nevzkříšen,
nechal ji samotnou
a sova houkla:
„Z lásky není nic."

(PA: Inspirace - Edgar Allan Poe; Havran. Název je podle písničky, při které tato básnička vznikala "Evanescence - Hello")