Básničky pro radost

Tma

 Vysoké topoly obepínají zdi hřbitovní.
U hrobu dívka sedí, oči zavřené,
vypadá, jako že spí.

Oči má zavřené a slzy jí stékají po tváři.
Smysl jejího života odešel,
už s ním nestráví své stáří.

Spletla se smrt a přišla k němu předčasně,
nyní panna u hrobu sedí a srdce má nešťastné.

Duše jí zeje prázdnotou,
vše je pryč.
Vše co pro ni bylo
tou nejvyšší hodnotou.

V magické válce dobra proti zlu
bojovali oba.
Ona nebýt jeho umřela tu,
však neuvidí ho znova.

Během bitvy v níž Voldemort proti Harrymu stál,
Severus o Hermionu se bál.

Harry za stranu dobra byl zástupcem,
Voldemort zla byl vládcem.

Nakonec Voldemort byl poražen,
však Smrtijed jeden ještě zbyl.
K Hermioně kletbu smrtící vyslal, 

zapomněl však, že Severus na straně dobra po jejím boku stál. 

"Severusi," stihla vykřiknout než klesl před ní k zemi,
ohlédla se a zjistila, že Smrtijed za ní už není.

Klekla si k mrtvému tělu své jediné naděje,
nebyla si jista, zda v budoucnu se ještě někdy zasměje.

Po pěti letech, co soužila se den co den,
chce to skončit, chce být s ním.
Tohle je jen hrozný noční sen.

U hrobu sedí a v ruce dýku dříme.
Hermiona ví, že smrt je blízko
a s tmou brzy splyne.

Chopila se dýky a do srdce ji vrazila.
Z nešťastné lásky pro nešťastné srdce
se zabila.

Obklopila ji tma a neviděla nikoho,
rozhlížela se po něm.

Po něm pro koho to vše dělala,
pro koho života se vzdala.

Nikde nic, jen černočerná tma tu byla,
až najednou záře uprostřed tmy se zjevila.

K Hermioně do tmy ruka něčí se nořila,
najednou záře ji obepnula,
a ona navěky zmizela.