Smím prosit o lásku?

4

Ráno mě probudilo něco mokrého na mém nose. Otevřela jsem oči a zjistila, že mi nos očuchávalo kotě. Párkrát se i o mě otřelo svým mokrým čumákem. Pohladila jsem ho. Spokojeně zavrnělo a začalo poskakovat okolo. Jane tu ještě pořád spala. Chvíli jsem ji pozorovala. Kotě jí začalo čichat k ruce a skákat po ní, aby se vzbudila. To se taky stalo. Začala se probouzet a protahovat.„Dobrý ráno." Řekla jsem jí.„Dobré. Nevadí, že jsem ti usla v posteli?" Mávla jsem nad tím rukou.„Jasně, že ne. Je manželská, takže tu je pro nás místa dost." Kotě zamňoukalo. Jane ho pohladila.„Už víš, jak ji po jmenuješ?" Zeptala se mě.„Zatím ne. Ale měla bych jí koupit jídlo, misky a záchod." Jane se usmála.„Můžu to jít koupit s tebou?"„Jasně, ale teď se pojďme najíst. Zajímalo by mě, jestli tu je ještě někdo." Zvedly jsme se a za doprovodu číči jsme se dostaly do kuchyně. Nikde nebyla ani noha.„Tak to vypadá, že jsme tu zůstaly samy." řekla Jane a sedla si ke stolu.„Jojo. Chceš na snídani špagety? Vím, je to zvláštní na snídani, ale proč ne?"„Jo klidně. Já si taky dělám zvláštní snídaně." Po snídani mi Jane pomohla všude uklidit, vymyslely jsme jméno pro kočku Vločka, oblíkly jsme se a vyrazily nakoupit vše pro kotě. Když jsme se vracely, tak mi zavolal šéf. Zvedla jsem to.„Vše nej Vailly! K tvým narozeninám chystám skvělý dárek! Jedeš s Jane na obchodní cestu! Budete tam fotit pár domů na prodej. Obě se zbalte! Zítra odjíždíte!"„Tak Jo. Díky!" Zavěsila jsem a podívala se na Jane.„Mám pro tebe překvápko!" Vykřikla jsem.„Jaké?"