Nový začátek

Počátek

Měli bychom věřit ,že apokalypsa přijde? Měli byste.Protože jestli toto právě čtete , já jí zažila . Chci vás varovat před nebezpečím , které na vás čeká . Které je všude kolem vás . A nikdy nezmizí .

Začalo to roku 2020 . Ten rok vědci objevili drogu , která posilovala vojákům větší odolnost , zručnost , nadlidskou sílu .Potřebovali ji , aby vyhráli válku . Netušili však , co se stane , když drogu použijí .   Jako všechny experimenty se to zvrtlo . Vojáci se stali na této látce závislí . Postupně jejich tělo začalo hnít a mutovat . Ovšem neumřeli . A tak to vše začalo , jejich těla byla infikována . Jejich smysli toužili po jediném . Lidském masu . 

Bylo mi v té době 17 let . Nejslabší a nejtupější šli na řadu jako první . Začali se množit jak brouci . Ovšem brouci umřou , oni ne . Lidé jim říkali různě : Chodci , Mrtváci , Zombíci , Nemrtví , Hnilobáci apod. . Už si všechny jejich jména nepamatuji . Já jim říkala žrouti . Na co vymýšlet něco složitého , když jednoduše jen žerou . 

Ale zpátky , chci vám vyprávět jak to vše bude . Na co si dát pozor . Chci vám vyprávět tento příběh a pokusit se vše zvrátit . 

Když to vše začalo , neměla jsem o tom ponětí , byla jsem na chatě s mojí přítelkyní . Naprosto odříznuti od světa .  

Bylo okolo  1 hodiny ráno , když mě vzbudil hluk z venku . Vstanu z postele a jdu do kumbálu , kde je schovaná bejsbolka . Vezmu jí , s napřaženou rukou a  s tělem v pozoru vcházím do obývacího pokoje , směrem ke dveřím . Najednou za mnou uslyším kroky . Napřáhnu , ale včas si uvědomím , že je to jen Sky.

"Co tu děláš ?! Je 1 hodina ráno ."  řekla s úšklebkem na tváři .

"Něco venku je . " řekla jsem s vážným pohledem .

Otevřu dveře , Skyler mi svítila na cestu . Byla tma , však někdo , jakoby vrčel . Kouknu se směrem ke zvuku . Stála tam postava v otrhaných šatech . Jeho tělo bylo ve zvláštní poze nakloněné na stranu . Kulhalo to k nám . 

"Je vám dobře , pane ? "  zeptám se , místo odpovědi se mi však dostaví zrychlení chůze a řvaní . Na nic nečekám , rozmáchnu bejsbolkou a vezmu ho z plných sil po hlavě . "TO" se svalí na zem jako pytel brambor . 

"Běž dovnitř , prosím . "  poprosím Skyler a následuji jí . 

"Zlato ? Přijde ti normální ,šlehnout tu věc po hlavě a nechat jí tam , jen tak ležet ? " ozve se jakmile zavřu a zamknu na 100 západu vchodové dveře .

"Mohlo to být nebezpečné , lásko , nechci aby se ti něco stalo . Počkáme do rána . Jestli to tam bude ležet , prozkoumáme to , ano ? " koukla se na mě vyčítavým pohledem , ale i přes něj mě objala a políbila na krk . To bylo jasné ano . O další vchody jsme se starat nemusely . Byl tu jen jeden . U těchto dveří jsme strávili celou noc , hlídáním jedna druhé.