Další z mnoha . Apokalypsa zombie - nejočekávanější událost fanoušků TWD . Co by se stalo, kdyby apokalypsa vypukla ? Jak to Alice se svými přáteli zvládne?
"Proč si vlastně tady ? Uprostřed ničeho ?" zeptala jsem se .Bylo mi to podezřelé . Chata ve které jsme byly, byla daleko od města . Do hor nikdo nechodil . A najednou tu je ona . Navíc vypadá, že se zná s mojí přítelkyní, která vypadá rozrušeně z její přítomnosti . Asi mi něco uniklo. Ale co to bylo . Musela jsem to zjistit .
Vstala jsem . Po paměti jdu do kuchyně pro další svíčky . Chci jí vidět do obličeje . Rozsvítím je doprostřed místa, kde sedíme .
"Budu nenápadně prověřovat ." pomyslím si a konám .
"Jak se jmenuješ ? " začínám se svým nenápadným výslechem . Mezitím než odpoví si ji prohlížím . Dívka se zdá hubená. Má dlouhé vlasy, které jsou obarvené na fialovo. Vlasy jí padají do velkých očí modré barvy . Její rty jsou vystouplé, tmavé a právě mi odpovídají .
"Já jsem Alex ."řekla a její plné rty se na mě šibalsky usmály .
"Takže Alex, proč tu si ? A nelži, jinak poletíš k těm monstrům ani se nenaděješ . " řekla jsem přísně . Viděla jsem, jak se koukla na Sky . Pro mé překvapení pokračovala Sky .
" Víš miláčku , je mi to trapné , ale .... Jak bych ti to jen řekla .... "
"Sakra o co tady jde ? "
" Nechtěla jsem, aby ses to dozvěděla takhle . Promiň." Její pohled se zaplnil slzami . Chvílku mi trvalo , než mi to začala myslet .
"To si děláte ze mě prdel , že ? To mi chceš říct že... " nedokázala jsem to říct . Byla jsem v šoku . Jak ? Kdy ? A sakra proč ?
Dostala jsem záchvat . Bylo to, jak kdybych se topila , ale tentokrát tu nikdo nebyl . Nebyl tu nikdo, kdo by mě zachránil . Začala jsem jednat . Popadla jsem batoh a začala jsem házet jídlo a oblečení do něho. Hodila jsem ho na záda. Mobil byl vhozen k ostatním nutným věcem , vzala jsem pálku a odstrčila gauč od hlavních dveří . Když se dveře otevřeli , vrhlo se na mě to stvoření . Odstrčila jsem ho na stranu a v záchvatu pálka jednala za mě.
"Alice!!! Neodcházej ! " žadonila za mnou Sky . Ale můj prostřední prst se jen vztyčil a pálka pokračovala v dílu.Když byla cesta volná, doběhla jsem k autu a nastartovala .Jela jsem, nevědíc kam .
O pár dní později....
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Things aren't the way they were before You wouldn't even recognize me anymore Not that you knew me back then But it all comes back to me In the end...
Zní mi v autě moje oblíbená skupina . V dálce se rýsoval tmavý flek . Flek se rychle přibližoval, něco běželo na proti mě. Přibrzdila jsem, ale motor jsem nevypnula. Moje modlitba byla vyslyšena . Byl to člověk . Jak to vím ? Ty věci hnijí, nemohou být tak rychlé .
"Prosím pusť mě !" přiběhla dívka k autu a snažila se otevřít dveře. Chvíli jsem váhala, ale nakonec jsem otevřela .
"Děkuji moc, a teď jeď než přijdou oni, prosíím ." neváhala jsem a poslechla . Dívka měla krátké modré vlasy . Její postava vypadala celkem drobně .
"Ahoj, děkuji moc. Jmenuji se Poly . A ty jsi ? " zeptala se mě dívka .
"Ahoj , není vůbec zač. V téhle situaci si musíme pomáhat. Já jsem Alice , co děláš uprostřed ničeho ?" zeptala jsem se jí , konečně jsem se jí mohla pohlídnout pořádně . Byla celá od krve . Její obličej byl unavený .
"Bydlela jsem s rodiči kousek odsud , než se to všechno zvrtlo. Otec nás bránil před těmi zrůdami , ale bohužel ho pokousali . Já a matka jsme netušili , co to způsobí . Po několika dnech se začal měnit . Pokousal matku, a já utekla . Vím, můžeš si myslet, že je to sobecké, ale nedalo se nic dělat. " odpověděla a já byla její upřímností uchvácena. Neměla jsem slov. Bylo to smutné .
"A kam to jedeš, Alice ?" zeptala se mě Poly .
"Popravdě ? Ani nevím." Odpověděla jsem po pravdě . "Jediné co vím je, že nám za okamžik dojde benzín ." koukla jsem se na palivoměr,už svítila kontrolka .
