Puberťáci útočí

352 5 0
                                    

Za posledních pár dní se hodně událo. Připomínalo mi to ujeté filmy o apokalypsách a jediné, co zbývalo, je to doufat že to není pravda. Měla jsem pravdu, došel benzín . Musely jsme s Poly pěšky . Šly jsme asi půl dne, než jsme narazily na to, co jsme hledaly . Krámek , večerka , prostě smíšené potraviny. Byli sice malé, ale nebezpečné. Když vezmete, že jediná naše zbraň byla moje pálka a nůž, který patřil Poly. Naštěstí pro nás, tam byl jen jeden žrout .Rozhodli jsme se pár dní zůstat. Jídla bylo dost . Zatím . 

 Už jsme pochopily, že svět se změnil . Stačilo opravdu málo. Prázdné ulice, žrouti všude, lidi nikde. Svět začínal mít svá pravidla, svůj zákon. Ulice časem začnou upadat. Zvířata budou to co dřív. Divoká nemilosrdná. Čekala nás ještě dlouhá cesta, pokud přežijeme . Díky Poly vím, že se nákaza přenáší kousnutím. Museli jsme si je držet tedy dál od těla. 


Z pohledu Poly: 

Byla jsem jí tak vděčná. Moje vděčnost se nedala vyjádřit slovy . Zachránila mě . Můj život . Kdyby nebylo té dívky,  Alice, asi by mě už žrali žrouti někde na silnici. Navíc její společnost mi byla velice příjemná. Sice se v posledních dnech toho stalo, na můj vkus až moc věcí, ale ona mi pomáhá to vše překonat. Když jsme obsadily krám, museli jsme se zabarikádovat. Začaly jsme se víc poznávat, cítila jsem se víc v bezpečí díky ní. 

Zpět k Alici: 

"Nemáš hlad ?" zeptala jsem se vesele,  když jsme zatloukly okna a zabarikádovaly dveře . 

"To je jasný, nejedla jsem celou věčnost, syp to sem !" řekla vesele Poly a natahovala ruce pro kompot, který jsem držela. Byla jak malé dítě, které dostala svojí vytouženou hračku k Vánocům. 

"Nech si chutnat, prcku ." musela jsem ji poškádlit, přece jen, svět je teď moc děsivý, tak se musíme radovat z maličkostí.

" musela jsem ji poškádlit, přece jen, svět je teď moc děsivý, tak se musíme radovat z maličkostí

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Poznámka autora : Ano baví mě gify ze Zombielandu :3 

"Hej, otevřete ! Víme, že tam jste. Viděli jsem vás."  někdo se dobýval dovnitř. 

"Najděte si svoje místo, my jsme tu byli dřív . Takže vypadněte  !" řekla Poly . Asi to nedomyslela , nemáme zbraně . Co můžeme? Nic!

"Takže buď to půjde po dobrým nebo po zlým . Máme zbraně. " 

Už i Poly došlo, že jsme v prdeli . Začala jsem odsunovat skříň a Poly šla nejistě za mě . Když jsme vylezly ven stál tam hlouček lidí. Poly udělala věc, kterou bych od ní nečekala. Popadla muže  vedle dveří za krk a namířila mu na hlavu zbraň . Byla jsem zmatená. 

"Takže teď to bude po našem . Dejte Alici všechny zbraně a zásoby co máte , a nic se tady "Panu půjde to po zlým " nic nestane . " koukala jsem na Poly jak blázen. Je to vážně ona ? Chová se jak psychopat. Dali mi jednu zbraň. 

"Kde jsou ty vaše zbraně ? Děláte si ze mě prdel ? Má se mu něco stát ? " řvala jsem jak šílená a vžívala jsem se do své role drsňačky . Ano , Poly to šlo lépe . 

"My nic jiného nemáme." řekl vyklepaným hlasem kluk naproti mě. Až teď jsem si všimla , co stojí okolo mě. Byla to pouze banda dětí. 

"Takže jste to chtěli jen zkusit ?! To jsou ty vaše zbraně ?" zeptala jsem se nejistě, a však nevěděla jsem jestli se smát či brečet .Byl to ubohý pokus.

"Vy jste si to moc nepromysleli co ? Mohly jsem vás zabít vy dementi. "  řekla Poly a pustila kluka, které  před okamžikem chtěla zabít. 

"Měli by jste odejít." kouknu na ně. Měli vystrašené obličeje. 

"Ale kam ? My nemáme kam jít. " řekl na krátko ostříhaný, blonďatý chlapec . Byl pohublí , na sobě měl jen motorkářskou vestu s tričkem a roztrhanými kalhoty navzdory tomu, že venku bylo chladno . Vypadal jako jejich "vůdce". Chladná období se blížila . Chtělo by to větší skupinu. Ve více , by šlo obsadit větší místo. A po pravdě mi jich bylo celkem líto. 

"Počkejte." řekla jsem a přitáhla jsem si k sobě Poly . 

"Co kdyby jsme si je vzaly k sobě ? Dělali by pro nás. Pomáhali si všichni všem . Byla by větší šance na přežití jak pro nás, tak pro ně ? Co ty na to ? " řekla jsem tlumeným hlasem, aby nic neslyšeli. 

"A co když se proti nám obrátí, co potom ? " 

"Já jsem tě vzala k sobě s nadějí, že toho schopná nejsi . Co jim důvěřovat ? " 

"Tak dobrá, ale máš je na svědomí. Bude to na tvoje svědomí, když se něco stane ." tím byla ukončena naše debata . 

"Jestli chcete, zůstaňte s námi. Ale aby bylo jasno, bude to po našem." jen jsem čekala na odpověď, která by mohla vše zlepšit. 

"Dobrá , jak chcete, přidáme se rádi ." promluvil vůdce.

"Tak pojďte dovnitř ." řekla Poly a všichni jí následovali. Já šla jako poslední, abych nás znovu zabarikádovala . Pomohl mi celkem vysoký kluk s delšími hnědými vlasy. Na hubeňoura měl sílu.Jídlo bylo od teď na příděl . Muselo nějakou dobu vystačit . Ale na jak dlouho vystačí, když je nás v jedné místnosti devět ? Toť  dobrá otázka. 

Nový začátekKde žijí příběhy. Začni objevovat