Šok zvaný dvojče

Kapitola čtvrtá

„Teda, ty jsi ale klikařka," řekla Lottie, „první třeťačka s řetízkem po nějakých třiceti letech. Poslední byla Celia Brao, ne? Ta Španělka."

„Jo, ale ta ho získala už ve druháku. Dee je první třeťačka vůbec. Nos ho se ctí," pověděla mi Stay.

Vedeme si takovou kroniku. Každý rok do ní nalepíme fotku celé Šlechty a na vedlejší stránku pak fotku dívky s řetízkem. Každá fotka má u sebe popisek – jméno, rok a ročník.

„Vážně?" Vzala jsem z poličky deník a listovala od nahnědlých malovaných obrázků, přes černobílé až k barevným fotkám minulých šlechtičen. Holky měly pravdu. Když jsem se dostala na poslední dvě stránky, na kterých měla šperk Sabrina, úplně mě to dojalo. Může se vám to zdát trapné nebo sentimentální, ale i přes naše občas namyšlené chování jsme taky lidi a máme city.

Natalia vypadala trošku nabroušeně, nejspíš doufala, že ona bude ta šťastná nositelka, ale snažila se být milá. Respektovala Breenino rozhodnutí.

„Už jste upravovaly postele?" zeptala se Chloe. Každý rok si je přestavujeme na jakési letiště, kde máme všechny hlavy u sebe a můžeme vesele drbat.

„Chlo, jseš slepá?" smála jsem se. „Udělala jsem to hned, jak jsem přijela. Zase jsem tu byla o den dřív." Zrzka přikývla a podívala se na místo činu.

„Perfektní, Dio," pochválila mě Stacie a rozvalila se na jednom z lůžek, čímž dala jasně najevo, že si ho pro tenhle školní rok zabírá. Zasmála jsem se, jak rychle se ostatní nahrnuly na zbývající volné postele. Jedna však zůstala prázdná – vedle Lottie. Po její levici se uhnízdila Chloe, před ní ležela Stacie, vlevo od ní já a před již zmíněným neobsazeným lůžkem Tal.

„Tohle bude parádní rok," zvolala nadšeně.

„Přesně tak, Stay," smále se Char, „a já se už nemůžu dočkat, až to všechno začne."

Ozval se gong ohlašující večeři. Sešly jsme dolů do jídelny a já si hned všimla svého úžasného dvojčete. Všichni na ni koukali, jako na nějakého divného marťana. Nevěděli, co si o ní mají myslet. Podle systému by měla patřit automaticky do Elity, ale já ji tam nechci.

Seděla u stolu s oběma Děličkami, Rose a Whitney, a třemi dalšími novými holkami. Pousmála jsme se a usadila se spolu s ostatními k našemu stolu.

Ředitelka měla krátký projev na přivítanou, kecala něco o dobré cestě, skvělém školním roce a nakonec nám řekla něco o zítřejším shromáždění a popřála dobrou chuť. Vstaly jsme ještě za potlesku a došly si k okýnku pro jídlo. Po nás se zvedly eliťačky, následovala Norma. Jakmile se řada úplně vyprázdnila, šly prvačky a novicky, a teprve až ony odešly ke stolům se svou večeří, mohla jít Spodina. To už jsme měly snězené jídlo a odebraly jsme se na obrovský gauč tvarovaného do písmenka U, který se nachází na chodbě před naším pokojem.

Každá dívka, která kolem nás prošla, nejdříve ze strachu, úcty i obdivu pozdravila a následně, po spatření mého výstřihu, vytvarovala pusu do O. Všechny byly stejně překvapené.

„Zdá se, že jsi způsobila obrovský poprask," smála se Natalia, „ale teď nevím, jestli za to může řetízek nebo tvoje obrovská prsa." Zasmála jsem se. Její humor stál někdy vážně za to.

Druhého dne po snídani jsme se odebraly k aule. Přišly jsme akorát na čas, kdy nás ředitelka pobídla, abychom vstoupily. Na normálních školách se lidi začnou hned cpát dovnitř, aby chytili nejlepší místa, tady ale jako na pokyn všichni ustoupili na stranu – Whitney s Rose si musely trochu ukočírovat nováčky – a nechali nás projít dovnitř. Usadily jsme se na pět polstrovaných židlí v přední řadě, jedna zůstala prázdná.

„Vítejte, studentky. Ráda vás opět vidím. Na začátek vám chci oznámit, že zde máme nová okna, ve druhém patře jsou sedací boxy na zpříjemnění přestávek a obohatili jsme školní jídelnu o saláty, které jste si minulý rok tak tvrdě vybojovaly." Na chvíli přerušila, protože všechny dívky začaly tleskat. Chloe se zvedla a uklonila. Měla na tom hlavní zásluhu. „Rozvrh vám rozdají vaši třídní učitelé během tohoto týdne – " vyjmenovala všechny učitele a přiřadila jim třídy, „ – a výuka následně započne v pondělí ráno.

Letos zároveň vítám čtyři nové studentky. Prosím, vstaňte, dámy." Ségra a další tři holky vstaly a já zaslechla dost udivených hlasů a věty typu Vypadá jako Diana, Je to její sestra, Bude mezi eliťačkami To je klikařka. Musela jsem se tiše zasmát. Chris se mezi Elitu nikdy nedostane. „Alexis Genneová, čtvrtý ročník," – brunetka se usmála a posadila – „Jennifer Hudsanová, druhý ročník," – malá zrzka dopadla na židli a skrčila se – „Thérèse Néon, šestý ročník," – okouzlující francouzka lehce mávla a sedla na židli – „a jako poslední ale neméně důležitá slečna Christina Armstrongová, třetí ročník." Tina se letmo koukla po aule a sedla si zpátky na své místo.

Ředitelka ukončila svůj proslov a studentky opustily aulu. Kromě nás pěti. Zůstaly jsme a probraly to.

„Fajn, takže teď půjdou Lottie a Dee za prvačkami a já, Talia a Stay za novickama," promluvila Chlo. „Už jsem si zjišťovala, co jsou zač. Čtvrťačka Alexis je sestřenka Meredith, ročník 2008. Francouzka Thérèse, ta je dcera Michelle, ročník 1988. Řekla bych, že tyhle dvě dáme do Elity určitě." Souhlasně jsme přikývly a nechaly ji pokračovat. „Pak je tu Jennifer, první z rodiny. Vypadá trochu tuctově, nechala bych ji mezi normoškama." Znovu vyvolala vlnu souhlasu. „A jako poslední... Dee, co tvoje sestra?"

„Moje sestra mezi eliťačky nepatří. Vyrostla v děcáku a má jenom obnošené oblečení. Nemá na to."

„Bezva. To bychom měly. Dvě normošky, dvě do Elity. Super."

Zvedly jsme se a já s Charlotte jsme zamířily do ložnice nezařazených, kde už byla Rose. Právě jim vysvětlovala školní systém. Přerušila, pozdravila nás a usadila nás do dvou sametových křesel. Následně nám podala každé jeden seznam se jmény a fotografiemi všech prvaček. Do nich si budeme zapisovat poznámky.

Každá z dívek se po úvodu krátce představila a pověděla něco o sobě. My jsme se s Loty tiše radily, každá si psala svoje a nakonec jsme sledovaly rozřazení. Všechny dívky sáhly do jednoho ze dvou pytlů a vytáhly si podle Rosiných pokynů svůj osud. Pokud prvačky dostanou oranžovou, skončí mezi normoškami, zatímco ty s fialovým kamínkem se vesele přiřadí k Elitě. Zaujala mě jedna černovláska, u níž jsem později zjistila, že mezi eliťačkami nebude.

„Tak jak jste dneska dopadly, holky?" zeptala se Stacie, když jsme se večer všechny setkaly na pokoji.

„Paráda," usmála se Loty a rozvalila se na své posteli. My ostatní jsme se taky nahrnuly na naše letiště. „Pojďte, ukážu vám vyvolenou holku. Jmenuje se Joeclyne Piper Devinová. Částečné stipendium, sestra Miranda v Normě ročník 2018, matka v Normě ročník 1985, teď moderátorka zpráv v nějaké televizi, co už jsem zapomněla, otec režisér na stejném místě." Ukázala nám fotku drobné černovlasé dívky a přidala další informace.

Já byla ze zmíněné slečny nadšená. „Já souhlasím s výběrem, vlastně jsem ji chtěla taky navrhnout. Co ostatní?"

„Za mě ano," pověděla Chloe.

„A za mě taky," přitakala Stay. Natalia sice chvíliváhala - všechny víme, že s Mirandou nemá dobrý vztah – ale nakonec přecejen souhlasila, že dá Joe šanci. Stejně bychom ji přehlasovaly, ale nikdy jsmenechtěly záporné hlasy. Nešlo jen o šestou členku Šlechty, ale i o šestou donaší party. O tu, která bude naše kamarádka na život a na smrt. e_bin_p|FN