Letiště

2K 52 4
                                    

Ještě jsem si hodila do kabelky klíče a vyběhla ze dveří. Venku už stálo černě vyleštěné BMW o které byla Mika opřená. Hned jak si mě všimla, otevřela dveře a ukázala směrem dovnitř.

Prosím slečno.

Ooo, děkuji.

Sedla jsem si na zadní sedačku a hned vedle se posadila Mika.

Dobrý den, Willieme

Dobrý den paní Wilson. Rád vás zase vidím.

Já také.

Mika se připoutala a jen kývla hlavou že můžem vyjet.

Cesta na letiště byla klidná, s dobrou náladou ve vzduchu.
Jak se dorazilo do haly, kde už čekal Finn, Mika se jen podívala do země a v tu ráno dobrá nálada zmizela. Ani Finn který mířil k nám, jí nenakoplo hlavu zvednou.

Miko....bude se mi stýskat.

Konečně zvedla hlavu a upřeně se na mě podívala.

Ani nevíš jak mě.

Loučení bylo dlouhé. I s Finnem jsem se loučila celkem dlouho. Což jsem neměla vůbec v plánu. Kdyby mi někdo před rokem řekl, že se s ním obejmu, tak bych se tomu člověku vysmála.

Počkala jsem než se letadlo ztratilo z dohledu a potom došla na parkoviště, kde už čekal Williem.

Sedla jsem si vedle něj kde jsme si vyměnili pohledy.

Tak kam to bude ?

Víte že ani nevím.
Asi k divadlu, jestli můžu poprosit.

Jistě. Jak je k službám.

_____________________

Ahoj Steve, jsi v práci ?

Zdary, no jasně. Já narozdíl od tebe těžce makám.

To říkáš vždycky,přitom děláš úplný hovno.

Ale keci.

Tak co teda momentálně děláš ?

To ti můžu říci úplně přesně. Vymýšlím novou hru, detektivku. Tak že to musí být velmi promyšlené. Musím toho dost napsat.
Prostě, nevim co dřív.

Prošla jsem kolem vrátnice divadla, kde jsem pozdravila známého, už v důchodu pána, který se jen usmál a rukou naznačil že můžu dál, do zadní chodby.
Prošla jsem pár uliček až jsem se dostala k šatně a na konec do kanceláře Steva. Ani jsem neváhala a rozrazila dveře. Měl křížem, položené nohy na stole a jedl obrovskou bagetu s obrovskou okurkou kterou měl v druhé ruce. Hned jak mě uviděl, sundal nohy a vyvaleně na mě koukal. Musela jsem se začít smát.

Co tady děláš když jsi právě semnou vo volala.

Držel už v ruce mobil a koukal se na ten můj.

No volala a co ? To nic neznamená.

Ale já to nechápu.

Prostě jsem měla volnou chvíli a chtěla jsem navštívit dobrého přítele.

Jo tak dobrého. Prostě přiznej že jsi mě chtěla přistihnout při činnu.

Jen jsem chtěla zjistit pravdu o tvé práci. Když pořád říkáš jak moc makáš.

No mám tu hrozně práce, jen zrovna teď jsem si udělal chvíli přestávku.

Bylo mi jasný že zakecává. A tak jsem použila něco o čem jsem věděla že na něj hned zabere.

No a taky jsem ti chtěla nabídnout jestli nechceš jit se mnou na oběd. Nechtělo se mi jít samo. Ale když máš tu práci, tak se asi nedá nic dělat.

Už jsem se otáčela zády jako na odchod, když v tu chvíli mě zastavil.

Počkej, já to můžu posunout na dýl. Stejně jsem si chtěl dát volno na oběd.

Tak super.

Jen si vezmu peněženku a klíčky. Chceš řídit ?

No jasně, to se neodmítá.

____________________________

Zaparkovala jsem těsně u jedné restaurace, která byla jedna z našich nejoblíbenějších.

Jídlo jsme si dali venku protože bylo krasné počasí. A Steve aspoň mohl pokukovat po holkách které chodily kolem.

Viděl jsi Mikyho ?

Jo asi před týdnem, jsme se potkali u vlakového nádraží.
Ale měl na spěch, tak jsme si toho bohužel moc neřekli. Proč ?

Já jen že ho vůbec nepotkávam, tak jestli zase neodjel.

Pochybuji že by odjel bez rozloučení. Posledně jsi mu dala takovou čočku, že už to nikdy neudělá.

No tak když si odjede na 4 měsíce pryč a nic neřekne. Já ho potom tady hledám jak blbá.

Já tě chápu ale víš jak to má. Když šéf poručí on automaticky a hned musí odletět.

No pěkně na hovno.

Stejská se ti po něm ?

Celkem jo, přeci jen. Je to můj bývalý přítel.

Him BITCH  !Kde žijí příběhy. Začni objevovat