King of illusions (FF-Loki)

Loki's wife

Z pohledu nikoho

Sluneční paprsky prosvítaly za závěsy a vzbudili svojí ladností a lehkostí, mladou dívku ležící v malém podkrovním pokojíku na černém, koženém gauči. Vlastně jí neprobudily.. Už byla vzhůru a hledala další informace na Wikipedii o takzvaném Lokim.

Z pohledu Elleonor

Jsem překvapená.. Na wikině, je v médiích obrázek Lokiho. Jenže ten muž na obrázku se vůbec neshodoval se vzhledem pohledného mladého boha, který se včera rozvaloval na mém křesle, vypadal jako starý muž s vousy. Ale ten Loki, co znám má přece tvář do hladka oholenou.. Jeho oči jsou nevýrazné a povislé se škodolibími kruhy pod očima. Jenže oči toho přitažlivého může byli jasně zeleno-modré, i když nevyzpytatelné.

Počkat on má manželku??! No jasně Ell.. Co sis myslela.. Je božský. Jen ve svém slova smyslu.

I když jsem o něm vyhledala spoustu informací, moje mysl spočívala pouze na kolonce : Manželka- Sigyn
Kdo je ta Sigyn?? No ať už je to kdokoliv, je mi jí líto.

Stejně o Lokim moc nevím.. Potřebuji ho jen na dokonalou pomstu. To je vše. Pak ať si s tou Sigyn žije až do smrti.. Ať si žijí jako spokojená rodinka v Asgardském přepychu.

,,Je Stark už pryč?" Šeptl na mě Loki když se objevil v mém pokoji. Grr, on si jen tak vtrhne do mého pokoje?! To tedy ne. Vždyť vypadám jako čarodějnice..

,,Neumíš klepat, nebo alespoň zdravit?!" Vyštěkla jsem nepříjemně a zakryla si obličej.

,,Tak je tady?" zašeptal znova a já jsem mu dala pohledem jasně najevo, že takhle se chovat nebude. I když tedy vůbec nevím co mě to napadlo.. On je přeci bůh.. A já? No koment...

,,Dobrá.. Dobré ráno slečno Elleonor.. Je zde stále ještě Stark?" nahodil falešný úsměv a vystrčil bradu.

,,Vidíš že to jde.." usmála jsem se a hodila na něj polštář. Který se mu následně rozplácl o obličej. Koukal tak ublíženě..

,,Chceš mi říct, že umíš vést války a ničit světy, ale neumíš zastavit letící polštář?" vybouchla jsem ve smích a on na mě pořád jen tak koukal jako  malé štěňátko.. ,,no už tu není.." dodala jsem a v jeho obličeji jsem zaznamenala menší nadšení.

,,Obleč se."hodil mi na mou rozespalou hlavu oblečení, které jsem měla připravené na křesle. S tázavým pohledem a s myšlenkou, že se mu nebudu vzpírat (určitý respekt tam je..) jsem se vydala do koupelny i s tím oblečením v ruce. Jeho vítězný pohled byl k nezaplacení..

V koupelně jsem si opláchla obličej. Moje dlouhé vlasy vypadaly teď spíš jako chuchvalec. Make-up na sebe nikdy neplacám. Nemaluji se vůbec. S mými zlatými prameny vlasů jsem se snažila zápasit velmi dlouho, nakonec jsem boj vyhrála a zase jsem vypadala jako člověk.

Když jsem si na sebe brala zelené šaty po kolena a lodičky, tak jsem přemýšlela jak se asi oblékají ženy v Asgardu..

Z pohledu Lokiho

Už tam je asi deset minut.. Co tam tak dlouho vymýšlí? Šaty má pouze na zip. Nemá k nim ani korzet.. Nevím co jí může tolik trvat.

Po chvíli se vynořila z dřevěných dveří koupelny a já jsem zíral.. Až do teď jsem si nevšiml, jak je pohledná. Musím přiznat, že je na pohled opravdu příjemná...

,,Dnes se trochu projdeme, co myslíš?" vyzval jsem jí a dělal že mě dál její podoba nezajímá. Ale podobně jako všechno v mém životě, byla to lež. Je vidět, že to je bohyně.. Midgarďanky nevypadají TAKHLE.

,,Já bych klidně šla.. Ale ty nemůžeš jít takhle." zasmála se a projela mne pohledem. Jak to myslí? Byl jsem pohoršen. Co tím jako chce říct?! Moje Asgardská róba jí není dost dobrá?

Když viděla můj naštvaný pohled, vyhrkla ze sebe. ,,No takhle bys byl moc nápadný.."přejela rukou po mém půlměsíci na hrudi, což byla ozdoba mého oděvu hodného KRÁLE ASGARDU... Ten trůn mi prostě patří!

,,To nech na mě.."Klepl jsem kopím osudu o zem, ale jen jemně. Skoro neslyšně.. Najednou se moje podoba začala měnit v pohledného mladíka jejich světa.. Její pohled co na mě upírala byl plný překvapení. Líbilo se mi to, protože ke mě vzhlížela jako k zázraku. Dívala se mi do očí a vypadala dost podezřívavě. ,,Na tyhle podoby ti někdo skočí?" optala se po chvíli pozorování mých, teď hnědých, očí.

,,Nevěřila bys jak dokážou být občas bohové natvrdlí.."zasmál jsem se ,,A věř, že tebe bych taky dokázal lehce zmást.. Mé podoby jsou naprosto dokonalé.." pochválil jsem se a ona ke mě přistoupila blíž.

,,Můžeš změnit svojí podobu, ale nemůžeš změnit to, co jsi. I kdyby ses sebevíc snažil.." zahleděla se mi hluboko do očí. A mě se přestávalo líbit, kam ta konverzace spěje... ,,Podívám se ti do očí a vidím to, co jsi.."

,,A co jsem?" zabodl jsem jí pohledem, ale neuhla.. ,,Ty se bojíš.. Bojíš se, že nikdy nebudeš dost dobrý. Bojíš se, že se nikdy nevyrovnáš své rodině.." řekla nepřítomně.

,,Oni nejsou moje rodina!" okřikl jsem jí a snažil jsem se aby už NEMLUVILA..

,,Bylo by snazší kdyby nebyli, že?"

***

Tak ahoj.. Tady autorka této slátaniny. Líbí?

-Wolfy