King of illusions (FF-Loki)

Kuňk, kuňk

Nesnáším se za to jaký jsem, nesnáším se za to co jsem. Celý svět mě nesnáší skoro, tak jako já nesnáším sám sebe. A za to já nesnáším je.

,,No tak, Jacobe! Vnímej!"vytrhl mě z přemýšlení Elleonorin hlas doprovozený kopancem pod stolem. Nepřátelsky jsem ji spražil pohledem, ale nevypadala, že ji to nějak vadí. Spíše se mi vysmívala. Všichni se mi vysmívali. Všichni!

,,Jsi v pořádku?" pokusila se do mě šťouchnout Elleonor, ale uhl jsem a postavil se. ,,Je něco vtipného?" štěkl jsem na všechny u stolu topící se v záchvatu smíchu. Nepřestali. Smějí se mně. Bohovi! Takhle ne!

Ze samé té zlosti mi vyskočila žíla na čele. Moje spolusedící na mě vyděšeně šeptla. ,,Loki! Stop" 

Ach ano, Loki. Nejsem směšný midgarďan, jsem Loki. Konec posměchu, konec slabosti.

Z pohledu Elleonor

Stál napřímený jako prkno s pohrdavým výrazem. I přes mé tiché modlidby, se to stalo. Už to nebyl Jacob, byl to Loki. Na hlavě se mu začala rýsovat zlatá helma pod kterou se schovávaly jeho havraní vlasy a v ruce kopí připravené k útoku. Celé tělo mu pokrýval černozelený háb. Z toho plyne jediná věc. Stark mě zabije.

,,Bratře?" křikl nadšením Thor.
Loki sklonil hlavu k zemi a ignoroval ho. ,,Chyběl jsem vám?" obrátil se k ostatním členům týmu.

,,Jarv-" šeptl Stark za snahou aktivovat oblek. Loki ho však zastavil. ,,Ani na to nemysli, plechovko" zabručel. Uchechtla jsem se i když jsem neměla nejmenší tušení, co se vlastně děje.

,,Loki, jak si přežil?" vložil se opět do celé věci Thor, jakoby nechápal, že má teďka zmlknout. Loki se k němu otočil ,,Co myslíš? Myslíš to jak jsem ti zachránil život a tys mě tam nechal zemřít?" vyštěkl a přesunul svojí pozornost i na mě. V jeho očích jsem viděla snad i náznak lítosti, smutku a co to? Vidím snad strach?

,,Ty víš, že jsem musel zachránit-" snažil se obhájit, nyní už postavený mameluk, svou zradu. ,,Tak dost, rodinné spory si řešte jinde" vložil se do konfliktu i kapitán s neskrývanými obavami. Všichni věc pozorovali naprosto tiše, protože věděli, že Loki a Thor si to prostě musí vyřešit. Fajn, vždycky jsem nesnášela tyhle večeře, ale nikdy po nich nehrozilo, že mě Stark zaškrtí. Dnes už je to jasná věc. Jeho pohled, který ke mně vysílal mi byl jasným důkazem. Pochopila jsem, že jestli dnes někdo zemře, bude to jen má chyba.

Najednou se pustil do řeči i Stark. ,,No, Loki... Nedáš si ještě zmrzlinu? Měla být jako dezert, ale jak vidím, věci se dost komplikují a já nechci, aby se roztekla. Mám pro ní dojít?" zvedal se pomalu k odchodu, načež ho zastavil druhý Loki a namířil na něj kopí.

,,Nemáš rád zmrzku? Ne? Já si vždycky myslel, že jsi divnej" usadil se zpět pevně na židli. ,,Myslím to vážně. Jenom mimozemšťani nemají rádi zmrzku" sjel Lokiho pohledem ,,Jo, aha... To zní jako důvod" dokončil s rozhozením rukou. Ukázal se i třetí Loki, akorát po jeho levici. ,,Pomlč"

,,Kterej z nich seš ty pravej? Už jste tady tři" rozhlídl se nechápavě po místnosti, ignorujíc Lokiho příkaz. Jen co to Laufeyův syn uslyšel, naplnil celou místnost svojí osobou. Kolik jich tam je? 40?

,,Fajn, díky teď už se orientuji mnohem lépe" usmál se ironicky Stark a usrkl si čaje. ,,Mám fakt rád tyhle pohodové večery"

,,Vskutku? Tak to vám zajistím i příjemný program" Usmál se na oplátku Loki a smekl neviditelnou buřinkou. Řeknu vám, fajn představení. Nikdo ani nedutá.

,,Loki... Co to děláš?"

No ano, hádáte dobře. To já jsem prorazila to klidné a trapné ticho u stolu. Já vím, taky tomu nedokážu uvěřit.

,,Teď ne Em!" Křikl po mně ropušák se zlatými rohy. No co? Nikdy vás nenapadlo mluvit o něm jako o ropuše? Zelený plášť. Jeho tváře se dokáží taky nafouknout a když se ho dotknete, zapustí do vás jed. Ano, přesně to dělá. Zapouští lidem jed no kůže. Jo!! Teď jsem na to kápla.

,,Jsem Ell!"
,,Sedni si!"
,,Ani nápad, ropušáku"
,,Prosím?"
,,Eh...To je jedno"

Okey. Odpadám už jen z té představy, že by z něj byla žába.

,,Kuňk, kuňk" vyprskla jsem smíchy aniž by mojí skromné mysli docházelo, že to vypadá na třetí světovou.

,,Můžeš se uklidnit?" Napomenul mě Stark, když se kejhavý zvuk mého smíchu rozléhal po bytě již druhou minutou. Sorry, něco si mezitím jistě říkali, ale jelikož jsem byla trochu v tranzu, nepamatuji si to. Uklidnila jsem se a znovu se způsobně posadila.

,,Co chceš Loki?" Postavil se pro změnu idol všech děvčat na světě již po celé století-Kapitán Amerika. Pamatuji si jak jsem se do něj zamilovala a chtěla jeho plakát na zeď. Stark mi to nechtěl dovolit, protože je na mě prý moc starý. Vždycky byl narámně vtipný, nemyslíte?

,,Jistě ten dezert. Jak říkám-"

,,Zmlkni Tonny..."

,,Přišel jsem vás zabít" počkat co? To jsem si nedomluvili.

,,To přece nebylo v plánu!" Namítala jsem rozčíleně. No vážně jsem ho sem nedotáhla proto aby ze mě udělal bezdomovce.

,,Ani tohle všechno nebylo v plánu" zdůraznil nervózně situaci která vznikla.

,,Nedovolím ti je všechny zabít!" Vykřikla jsem zoufale a postavila se před pravého Lokiho. Jasně že poznám toho pravého.

,,Všechny? Takže tak čtyři můžu?"

,,Loki!"

Zabodl svoje ledové oči do těch mých a ze široka se usmál. ,,Neber jméno boží na darmo"

*****

I AM BACK 😏