Dnešní část chci věnovat Adri1616 Už jsem ti říkala, že se mi vzhledově nejvíc hodíš na Hazel? 😍 PS: Kdykoliv se ve tvé sbírce vtipů objeví něco s Percym, zaslouží pánvičkou po hlavě 😂
Rachel
Znova jsem prožívala další bezesný spánek, když mnou někdo lehce zatřásl.
Rozespale jsem se zavrtěla a otočila jsem se na drhý bok. Při tom se mi povedlo rukou zasáhnout něco pevného:,,Au!"
Prudce jsem se posadila a podívala jsem se na onen předmět. Nebyl to však žádný předmět, ale vysoký pihovaný zrzek s oříškovýma očima a šibalským úsměvem.
,,Frede! Co tu děláš?"zeptala jsem se tiše a rozhlédla jsem se po místnosti, jestli někoho nevzbudil. Levandule Brownová, má nejméně oblíbená spolubydlící byla roztažená přes celou postel a blaženě se usmívala.
Má další spolubydlící, ,,praštěná" Betty, se tulila ke své hůlce a něco si pro sebe ze spaní mumlala. Než jsem usla, nestihla jsem se s ní seznámit, jelikož do Bradavic přijela dýl. Proto jsem si jí teď se zájmem prohlédla. Ne že by bylo co vidět. Tmavé vlasy totiž zakrývaly její obličej a bránily tak sebemenšímu výhledu.
Přemístila jsem tedy svůj pohled k mé poslední spolubydlící, Hermioně. Narozdíl od ostatních dívek nespala, ale ani se nenechala vyrušit Fredovým bolestivým vyjeknutím. Její postel byla totiž zahalena červeno-zlatým závěsem, který byl opatřen stišujícím kouzlem. Skrz jeho látku však prosvítalo světlo a rýsovalo tělo čtoucí-si dívky.
Znovu jsem se otočila k Fredovi:,,Co tu děláš? Tohle jsou dívčí ložnice!" ,,Napadlo nás s Georgem, že ti ukážem, jak to v Bradavicích vypadá v noci." ,,Tiše? Temně?" ,,Ale co tě nemá! Pravá zábava tu nastává až ve chvíli, kdy všichni spí. Tak co...jdeš do toho?"zatlemil se na mě a zvedl se ze z mé postele. ,,Když já nevím,"nervózně jsem se ošila. ,,Ale noootaaak!"udělal na mě psí oči, až jsem se tomu musela zasmát.
,,Beru to tak, že jo!"řekl a vytáhl mě z postele. ,,Obleč se, a počkej na nás na chodbě,"řekl ještě, popadl koště opřené o parapet a se smíchem vyletěl oknem do noci.
S úsměvem jsem si přes pyžamo, které tvořili kraťásky s tílkem, přehodila hábit, obula jsem si tenisky a tiše jsem vylezla z naší ložnice. Když se dveře zacvakli, seběhla jsem po špičkách schody. Ve společenské místnosti bylo ticho, jen plamen v krbu vesele prskal a dodával společenské místnosti příjemnou auru. Vesele jsem doskákala k obrazu a vylezla jsem ze společenky. Okamžitě jsem se otřásla, reagujíc na rozdílnou teplotu vzduchu.
Kdosi se dotkl mých zad a já vyjekla. Ozval se smích a já se prudce otočila. Naskytl se mi pohled na zrzavá dvojčata. ,,Málem jsem z vás měla infarkt!"chytla jsem se za srdce. To kluky znovu rozesmálo.
⭐⭐⭐
,,Takže, aby jsme si to ujasnili, vy po mě chcete, abych vlezla do jeho kabinetu? Uprostřed noci?" Oba chlapci zakývali hlavou ve znamení souhlasu. ,,Tak to ne. Ne ne ne! Kdo ví, co tam dělá?!"vrtěla jsem zděšeně hlavou. Oba kluci znovu vyprskli smíchy. ,,No na co to nemyslíte slečno Dareová,"dostal ze sebe Fred, a rukou si utřel slzu, která mu od smíchu stékala po tváři.
,,To se ti to směje. Nechci ani pomyslet, co se stane, až mu vlezu do kabinetu a načapu ho při kdo ví čem. Vy jste kluci a navíc-pokud jsou mé informace správné-už tady nestuduješ, takže ti může být fuk, co se v tom kabinetu přihodí,"řekla jsem a ruce jsem si uraženě zložila na prsa.
,,Ale no tak. S tebou není žádná zábava. A to ses zdála být taaaaak fajn,"povzdechl si George. ,,To není pravda!"vykřikla jsem dotčeně. ,,Tak to dokaž. Stejně jsme si náš pobyt v Bradavicích prodloužili jen kvůli Snapeovi a jeho vlasům,"odpověděl mi Fred a natáhl ke mně ruku s růžovým pírkem.
