Láska bez hranic ✓

×13×

Když se ráno vzbudím, Lucas už je vzhůru a pozoruje mě. Jen se na něj pousměju a zachumlám se víc do peřiny.

,,Ještě jednou se ti chci omluvit za ten včerejšek," řekne posmutněle Lucas. Kouknu mu do očí a pod peřinou nahmatám jeho ruku. Propletu si s ním prsty a stisknu ji.

,,Už na to nemysli," pošeptám.

,,Budu..." odvrátí pohled a koukne na strop.

,,Lucasi..." otočím mu hlavu směrem ke mě. Nedobrovolně se mi podívá do očí. ,,Nic si z toho nedělej. Já tě chápu. Taky bych byla na ostatní hnusná kdyby mi odjela sestra pryč," povzbudivě se na něj usměju.

Lucas si mě k sobě přitáhne a pevně mě obejme.

,,Beru to jako že už na to nemyslíš," ušklíbnu se.

Jen něco zabručí a a dál mě objímá.

×××

,,Lucasi jsi tu?" otevřu dveře do dalšího pokoje. Někam se ztratil a já ho nemůžu najít.
Když ale otevřu dveře, čeká mě překvapení.

V pokoji stojí včetně Lucase a Chrise Cat s nějakým klukem.

,,Cathy," rychle k ní dojdu a ona mě obejme.

,,Ahoj Lily."

Otočím se na Lucase a Chrise.
,,Lucasi, proč se koukáš na toho kluka?" zeptám se ho když si všimnu jeho pohledu k neznámému.

,,Ohrožuje Cat," odpoví jednoduše a Chris kývne že to tak vnímá taky.

Cat se praští do čela. Nechápavě se na ní podívám protože nechápu tuhle situaci.

,,Jen spolu chodíme," vysvětlí Cat. Aha. Maximálně jí zlomí srdce. A tím si projde každý. Zlomenému srdci se nevyhneme.

,,Lucasi přestaň ho vraždit pohledem," napomenu ho jelikož mi ty jeho vražedně pohledy vůči tomu kluku začínají lézt na nervy.

,,Ale on..."
,,Cathy vadí, když spolu chodíme?"

,,Ne," sklopí pohled na zem.

,,Děkuju Lily."
,,Koukejte kolik je hodin. Pojďme na oběd."

,,Jo, já jen najdu Jamesovi něco na sebe," řekne Cat. Konečně vím jeho jméno!

Lucas a Chris na Jamese naposledy hodí vražedné pohledy a pak společně odejdeme.

Chris jde rovnou do jídelny.

,,Nechápu proč ho nemáte rádi. Ani ho neznáte a on vypadá že je v pohodě," řeknu Lucasovi.

,,Ohrožuje ji."

,,A jak? Cat taky nevadí že jsme spolu. Maximálně jí zlomí srdce."

,,No právě... Nechci aby poznala tu bolest..." hlesne.

,,Ty jí znáš?" zeptám se. Nechápavě na mě koukne. ,,Bolest zlomeného srdce," objasním.

,,Jo."

Na sucho polknu.

,,Pak, pak mi to řekneš, jo? Teď už ale pojď," pobídnu ho a vydám se na snídani.