Svět Za Bílou Zdí

Kapitola 16.

Objevila sem se zpátky v pokoji svého otce. V ruce sem stále držela nůž. Můj táta vypadal jako ze v klidu spí. Nechtěla jsem ho zabít ale prostě jsem musela. Potom žena zakřičela. Táta sebou trhnul a rychle se posadil, tedy jen na půl. Nabodl se na nůž který jsem držela v ruce. Nemohla jsem nic udělat, všechno se to seběhlo tak rychle, prostě jsem jen stála a zírala. Táta otevřel oči.,, Promiň Anna řekl a přitom se podíval na ženu vedle mě. Ta se na me podívala a najednou jako by mela obličej. V řezacích jsem najednou rozpoznávala oči, pusu a nakonec nos. Usmála se. Pak se odvrátila a odešla z pokoje