Svět Za Bílou Zdí

Kapitola 34.

Rozhlédla jsem se po chodbě. Stala jsem na prahu pokoje. Na schodech jsem slyšela kroky. Chci vědět víc. Podivala jsem se na nohu. Pomalu se zvedala a prekracovala práh směrem ven z pokoje, kde jsem ještě nikdy nebyla. Dokrocila. Za ni se přidala druha az jsem oběma nohama stala mimo svuj pokoj. Byl to zcela nový zážitek. Cela jsem se chvela a pak si uvědomila co jsem to vlastně udělala. Lekla jsem se a uskocila zpět do pokoje. Chtěla jsem ale zjistit kdo tam je. Znovu jsem zvedla nohu a pak druhou a pomalu překročila práh. Podruhé už to bylo snazší. Udělala jsem další krok dopředu. Dělala jsem krok za krokem az jsem došla téměř tak daleko, abych viděla část schodů. Na nich seděla ta holka. Byla stále otočená zády. Pak jsem dole uslyšela kroky. Ta holka se zvedla, zakryla si obličej rukama a vběhla do mého pokoje. Já se lekla a tak jsem se trochu spozdila. Kroky byly blíž a blíž. Pak dozněly. Stala jsem tváří v tvář tátovi.