Svět Za Bílou Zdí

Kapitola 13.

Jako první jsem uviděla velkou dvoulůžkovou postel. Na jedné půlce ležel Můj táta, pak mi sjel pohled na druhou půlku. Ležela na ni přesně ta žena která stála vedle mě. Otočila jsem se na ni. Nejevila známky překvapení, jen pokrcila rameny a přistoupila k tátovi. Asi deset minut na něj upřeně a velmi zlostně hleděla. Pak se odvrátila. Kousek poodešla, pak se ale vrátila zpět a začala prohledávat své kapsy. Vypadalo to jako by spanikařila když nenašla co hledala. Začala se ohlížet kolem a Já s ní i když jsem vůbec nevěděla co hledám. Pak jsem si toho všimla. V mé vlastní noze vězel dlouhý nůž. Vůbec to nebolelo.  Vyděsila jsem se a vytrhla ho. Žena vyskočila, jako by to bylo přesně to co hledala. Vytrhla mi nůž z ruky a přistoupila k otci. Rozpřáhla se, vypadalo to že ho chce zabít, ale Já neměla sílu ji zadržet. Když už to vypadalo že ho doopravdy zabije, rozmyslela si to. Otočila se na mne a nůž mi podala. Pokynula mi jako by čekala že do svého otce bez okolků nůž vrazím. Nechtěla jsem, ale někde uvnitř jsem věděla že musím. Přistoupila jsem k němu a potom...........