Když jsem se probudila bylo asi pět hodin večer. Strašně mi kručelo v břiše a měla jsem dojem že asi omdlim hlady. Začala jsem křičet na kuchaře. Ten do minuty přiběhl s obědem, nebo spíš večeří? Nechtěla jsem nad tim přemýšlet a pustila se do jídla. Jako vážně, řekla jsem si když jsem nebyla ještě ani na začátku jídla a v tom si všimla že talíř už je prázdný. Otočila jsem se na kuchaře, který tam pořád stal a koukal na me jak jím. ,, Už tak jste měla velkou porci slečno Lili, nemůžu vám dát víc" odpověděl na mou otázku dříve než jsem se ho stihla zeptat. ,, Prosím, prosim, prosim" zadonila jsem ale on se prostě rozhodl že mě naštve. ,, Fajn"rekla jsem asi po čtvrt hodině přemlouvání. ,,Skvěle" řekl mi kuchař nadšeně, otočil se a odešel.
YOU ARE READING
Svět Za Bílou Zdí
RandomNení to moc zajímavý ale prostě jsem jen tak psala a něco vzniklo:-)