Proč? Proč je to tak těžký

1.část

Dnes je sobota co bych mohla dělat. Máma s tátou odjely k babičce a já sem chtěla zůstat doma. Jsem už dost velká na to abych byla doma sama. Je mi už přeci 18 let už sem dospělý člověk. Ano bydlím z rodiči. Mrzí mě že ve vesnici nemám žádné přátele.Jsou tu samé malé děti. Já malé děti nenávidím. Před půl rokem jsme se sem přestěhovaly. Baví mě to ve škole. I když mi kluci říkají Náno, protože se jmenuji Nina. Tak je to tak i tak dobré. Nevím co dělat. Mohla bych si číst. Né to ne knížky mám všechny přečtené. Mohla bych se učit. Ale to taky ne. Pustím si nějaký dokument o vzniku zemi. Zeměpis mě vždy moc bavil. Když jsem film dokoukala. Tak sem si pustila hodně nahlas kazetu. Tančila jsem a cvičila. Snažím se hubnout. Sousedy nemáme. Vedle nás je teď nově rekonstruovaný baráček ale nikdo v něm nebydlí. Byla jsem v celku hodně ráda. Mohla jsem dělat cokoliv. Když sem docvičila  bylo kolem deváté hodiny. A tak jsem si lehla do postele chytla jsem si medvídka a usnula jsem. Jenže ze spánku mě vytrhl zvuk jezdících aut. Kdo to je? Pomyslela jsem si. Mohli by to být noví sousedé. Byla bych v celku dosti ráda. Aspoň nové lide. Doma ještě nikdo nebyl. Máma s tátou přijedou až odpoledne. Proto jsem vešla do kuchyně a koukala jsem za oknem kdo to je, stál tam nějaký kluk a jeho rodiče. Tomu klukovi mohlo být kolem dvaceti let. Byl celkem pěkný. Aspoň někdo kdo by se se mnou mohl bavit.Pomyslela jsem si. Jenže kluci se se mnou moc nebaví. Prý sem tlustá. Jenže já si tak nepřijdu. Je mi osmnáct a mám 63 kilo a 165 centimetru. Podle mě je to dobré. Zjistila jsem že tich kluku je víc, byly tam ještě dva a skoro stejný. Chtěla jsem vijít ven ale bylo teprve pět hodin a tak sem si lehla do postele a usnula jsem. Ráno jsem vstala a zazvoňila na ty kluky. Lépe řečeno sousedy. Sousedi byli sympatický a tak jsem je pozvala k nám na oběd. Mamka a Taťka  těsně před obědem přijely. Proto jsme zavolala s Mamkou o pizuu. Pizza tu byla co by dub. Sousedé taky. Všichni jsme po obědvaly u nás. Byl to v celku dobrý den. S klukama jsem se seznámila hned. Jsou to všichni sourozenci. Jmenuji se Daniel Samuel Michal. Prý mají ještě nějakého bratra který přijede v pátek. Je to prý Patrik. Byli sympatický . Daniel se mě zeptal ,,Nechtěla bys zítra s náma ven? ",,To by bylo užasný" dodal Samuel. Michal nic neřekl je nějaký smutný. ,,tak ano" řekla jsem. Ještě jsme chvíli hovořily. A já se začala vyptávat Daniel. ,,Tak co tvoje holka jak vám to klape" Daniel se začal červenat podrbal se na krku a řekl smutným hlasem. ,,No já holku nemám"
A dal si na očí dlaně.,,Já jí taky nemám brácho to bude v pohodě " Omlouvala jsem se. Byla sem smutná že oni jsou smutný kvůli mě. Kluci už musely jít. Rozloučila jsem se snimá a odešly.