Proč? Proč je to tak těžký

11.část

Ráno jsem vstala a nevěděla jsem co mám vlastně dělat. Slyšela jsem kluky na chodbě a tak jsem vyšla taky. ,,Dobré ráno kluci" řekla jsem.,,Dobré i tobě" Odpověděla mi. ,,My teď musíme na zkoušení písniček přijedem až po obědě a potom letíme. Tak v jednu hodinu buďte připravení. Zůstane tu Michal. Ten váma tak pak pojedete sním" řekl Patrik. A odešly. Nestihla jsem ani nic říct. Michal se malinko usmál. Máma ještě spala. ,,Jdu uvařit něco k snídani"řekla jsem. Michal za mnou popoběhl. A dodal,,počkej pomůžu ti" A tak jsme šli oba dva vařit. Celkem nám to spolu šlo. Mezitím se máma vzbudila. Nasnídala se snáma. Cítila jsem Michala očí jak na mě koukají dělala jsem jako kdybych to neviděla. Zvedla jsem se od stolu a řekla jsem ,,Mami Michale jdu si ještě lehnout " ,,Dobře my tě vzbudíme ve 12 na oběd a pak vyrazíme." Řekl Michal. Šla jsem si lehnout v letadle asi neusnu i když sama nevím. Usnula jsem. Cítila jsem jak mě někdo budí. Otevřela jsem očí a strašně jsem se lekla Michala. Zakřičla jsem a spadla jsem z postele a bouchla se do hlavy. ,,Promiň to jsem nechtěl" ,,Dobrý" Až potom mi docvaklo že mám dnes narozeniny. Devatenáct let. Máma s Michalem dělaly jako kdyby si ani nevzpoměly.Trochu mě to mrzelo. Musely jsme už ject přijely jsme na letiště a už tam byli kluci s obrovským dortem. ,,Všechno nejlepší k narozeninám Ninuško" všichni zakřičely. Uchechtla jsem se Ninuško mi říkaly ve školce. Bylo to krásné byla jsem šťastná.
Je to nadherne miluju ty kluky ale můžu si vybrat jen jednoho a to je Michal. Šla jsem za Michalem. Obejmula a políbila jsem ho. ,,Miluju tě" dodala jsem. ,,Já tebe Nino". Kluci začaly tleskat. Oni jsou báječný. Zavolaly jsme ihned tatovy že jedem za ním ať už nám peníze neposílá že mu vše vysvětlíme.Nechtěl aby jsme přijely a já nevěděla proč. Byla jsem stoho na rozpacích. Mám ale Michala a toho jediného miluju s celého srdíčka. Dort nám daly do letadla jedem soukromým letadlem. Letadlo bylo nádherně vybavení. Sedla jsem si k Samuelovy dopředu kluci šly do zadu a Michal s mámou šli na konec.Připravit pozor teď vzlítáváme. Bylo to okouzlující. Dala jsem si sluchátka a do uší a na malinkou chvíli jsem usla. Vzbudil mě stoupající dým. Prý chytl konec letadla. Konec letadla? Ježíš to ne tak je Michal a máma. Ihned jsem za nima běžela. Sam mě chytil za ruku a řekl ,,Tam nesmíš Nino pojď musíme pryč jinak tu umřem " ,,pusť mě ne já musím" Utíkala jsem jak nejrychleji to šlo. A viděla mámu s Michalem vedle sebe. Oba byli mrtvý. Spadla jsem na kolena a začla strašně moc plakat. ,,Mami a Míšo neodcházejte miluju vás prosím ne " . Michal zvedl hlavu a řekl ,, Já tebe už od prvního začátku miluju tě lásko navždy." To byla poslední věta co jsem slyšela. Badygárdi mě chytly za ramena. Odvedli mě. Cukala jsem sebou a křičela i plakala, že musím za nimi. Nechtěly me,ale pustit. Odvedly me někam kde byl jenom Samuel.