5.část

8 0 0
                                    

Utekla jsem co nejrychleji do pokoje v pokoji sem zaryla hlavu do polštáře. A začala jsem plakat. Slyšela jsem jak někdo jde do mého pokoje. Byl to Michal. Michal za mnou přišel sedl si na židli u postele a pohladil mě po vlasech. ,,Neplač" Řekl. ,,Musím vzpoměla jsem si na jednu věc ze školy ve škole na zakladce mi toto dělaly taky chytli mě za zadek a líbaly osahávaly a tak dále nejde na to zapomenout a toto mi to připomnělo " strašně moc sem se rozplakala. ,,neplakej pojď sem" obejmul mě pevně. Cítila jsem se sním v bezpečí. Jak kdy jindy. Ale on musel odejít. Odešel a já byla v pokoji sama. Jsem v strašně  káši nevím do koho sem zamilovaná. S Michalem se cítím v bezpečí. Ale líbí se mi Dan. Vůbec nevím kde my hlava stojí. Do koho jsem vlastně zamilovaná ? Snažila jsem se na to zapomenout. Byla jsem ještè chvíli na Mobilu. A viděla na stránkách blesku mou fotku s Patrikem. Zděsila jsem se na te fotce sem byla já sním jak se líbáme a k tomu napsané. ,,žeby si konečné slavný zpěvák začal lovit ženy viděly jsme slavného zpěváka a krásnou ženou kdy bude svadba a co děti?" Cože co jsi to do háje ještě vymyslí . Už jich mám vážně dost. Proč? Ptala jsem sama sebe. Lehla jsem si na bok a přemýšlela co bude dál. A z ničeho nic sem usnula. Ráno jsem sešla schody. A kluci už byli u stolu a snídaly. Pozdravila jsem je všechny i Patrika a oni mě. Šla jsem se do koupelny vysprchovat. Sprchovala jsem se a do toho si zpívala. Vylezla jsem s koupelny a kluci na mě divně koukaly. ,,Co se děje?" Zeptala jsem se.,,Od kdy zpíváš?" Zeptal se Sam,,Od Malička chodila jsem so sboru Vím zpívám strašně já jdu na horu" Odpověděla jsem ,, právě že je to nádherné a promiň za včerejšek" řekl Patrik. Zastavila jsem se na schodech koukla jsem se na něj.A sešla zpět dolů.,,Vážně? Už snad dobrý jen viděl si včera blesk na internetu?" Zeptala jsem se. Nechápal proč se ptám. ,,Ano a Ne neviděl proč se  ptáš?" ,,Koukej" Ukázala jsem mu fotku a k tomu ten popisek poté sem to ukázala i klukům. Kluci se divili i on sám Patrik asi ani netušil že ho vlastně nás někdo fotí. Bohužel nás někdo vyfotil. Šla jsem do pokoje nasadila jsem si sluchátka a poslouchala hudbu. Mezitím mi mamka zavolala.
 
Hovor

Mamka,,Ahoj zítra jedem za babičkou babičce se udělalo špatně a je v nemocnici vem si něco k jídlu v ledničce a uvidime se až ve středu ahoj  ''

Nestihla jsem nic odpovědět. Bojím se o babičku. Co budu dělat doma sama? Pomyslela jsem si. Seběhla jsem schody. ,,Kluci nechcete u mě zítra a pozítří přespat nechci být doma sama babička je nemocná mám o ní strach" Ukápla mi slza mám o ní veliký strach  ,,Jasně" Řekl Daniel a objal mě. On strašně krásně objímá. Panebože do koho sem zamilovaná? Tato otázka mi vrtá hlavou poslední dobou furt.

Proč? Proč je to tak těžkýKde žijí příběhy. Začni objevovat