Proč? Proč je to tak těžký

2.část

Kluci odešly. A já jsem šla do pokojíčku si zpívat. Učit se už nemusím. Tendle týden v pátek dostanu výuční list a je to. Jsme celkem bohatý takže zatím hned hledat práci a pracovat nemusím. Až do večera jsem byla na facebooku. A pak sem usnula. Ráno jsem vstala a nevěděla jsem co dělat s klukama jdu ven až odpoledne. Strašně jsem se nudila. Zapla jsem si laptop a koukala jsem se na sociální sítě.
Cože? Zarazila mě jedná fotka. Na te fotce byli kluci. A pod ní napsáno." Začínající zpěváci už lámou dívkám srdce odbyli i naší krásnou dívku" To my neřekli že zpívají. Vlastně já jsem se ani neptala. Přečetla jsem si celý článek. A už bylo odpoledne. Vzala jsem si šaty. A čekala než na mě kluci zazvoní. Crrr zvonek zazvonil seběhla jsem dolů. "Ahoj Nino vau tobě to ale sluší" řekl Daniel. Poděkovala jsem mu a šli jsme do parku. V parku jsme si povídaly. A já si jich na rovinu zeptala ,,hele kluci mám otázku vy jste zpěváci?" . Samuel mi jediný odpověděl.,,tak trochu ano zpìváme ale není to nic moc ,,Cože nic moc je to nadherne a ten hlavní zpěvák je Patrik?" Dodala jsem. ,,Ano náš brácha" Odpověděl Daniel. Vůbec nevím co je a Michalem. Furt je smutný a kouká do země ani se neusměje. ,,A co ty Michale ty nezpíváš?" ,,Ne nebaví mě to" Řekl zvedl se a odešel. "Asi sem se neměla ptap" Myslela jsem si že to říkám v duchu ale řekla jsem to nahlas. Viděla jsem Michala u potoka. ,,Kluci omlouvám se ale jdu za Michalem děkuji za dnešek" Všechny sem obejmula a oni šli domů a já za Michalem

Rozhovor s Michalem (Nina (já)=N Michal=M

N,, Ahoj co tě trápí? Že jsi furt takový divný a smutný.

M,, Nic"

N,, Mě lhát můžeš ale nelži sám sobě"

M,,Ano je mi to že mojí holku srazilo před půl rokem auto a já se stim nedokážu smířit že tu není nezapomenu na ní ale Nino nikomu to neříkej ani kluci o tomm neví"

N,,chápu tě je to strašný mě umřel kamarád a je mi to furt líto a to už sou to dva roky celý měsíc po jeho smrtí sem se pokoušela zabít abych šla za nìm ale jsem tu a tamto je minulost musíme na to zapomenout a já ti pomužu "

M,, Nino moc děkuju za pomoc ale ja už musím jít ahoj "

Poprvé sem ho viděla se usmát. Má krásný úsměv. Byla jsem ráda že se aspoň mě svěřil. Budu se snažit mu pomoct. Ale snad to zvládnu. Něco mě k němu táhne. Láska? To snad ne. Stal se mu podobný příběh a to je to co nás spojuje. Zůstala jsem sedět u vody v šatech a myslela jsem na mého kamaráda co už tu není chybí mi. Snad nespadnu do starých kolejí. Snad se nebudu zas řezat.Vstala jsem a šla jsem pomalinku domů. Tam už byla mamka a taťka čekaly na mě. Obejmula jsem je a šla jsem na horu do pokojíčku.