Prolog

262 22 7
                                    

"Holly, pojď už konečně dolů! Výsledne ti večeře!" domem se opět rozezněl hlas mé mamky podbarvený lehkým vztekem.

"Vždyť už jdu. Chci dočíst alespoň jednu stránku," zabručela jsem, ale nejspíš ne dost hlasitě, protože se domem znovu rozezněl hlas naštvané mamky: "Cože jsi říkala? Musíš pořádně zařvat a nebo konečně zvednout zadek!"

"Mami, uber to volume nebo nám každou chvíli začne padat omítka! Říkala jsem, že hned přijdu," křikla jsem jí nazpět stejně hlasitě, jen můj hlas byl naplněn pobavením.

Dočetla jsem stránku a knihu založila růžovou záložkou, na které je mourovaná kočka se slaměným kloboukem.

Loudavým krokem jsem sešla schody a doplazila se ke kuchyňskému stolu.

"No to je dost, že nás vaše milost také poctila svou přítomností," začala až příliš preslazeně mamka. Jen jsem se nad tím uchechtla a pustila se do již připraveného jídla. "Georgi, já stále nedokážu pochopit, proč jí ty knížky a časopisy pořád kupuješ. Ještě k tomu o superhrdinech. Už je jí sedmnáct a musí dospět, ne se utápět v nějakém spidermanovi nebo té zelené obludě. U Toma bych to ještě pochopila, ale u tebe, Holly?" pokračovala mamka svůj proslov a při tom si klepala lžičkou do kloubů levé ruky.

"Tak za prvé, ta zelená obluda je Hulk. Za druhé, můžeš být ráda, že nečtu nějaké příběhy o sebevraždách a psychickém zhroucení, které napsali duševně choří lidé. A za třetí, ty mě tu honíš, aby mi nevystydlo jídlo a přitom ty sama máš polévku jako vytaženou z lednice," pokynula jsem směrem k hluboké misce a pak můj pohled padl na mamku opírající se o kuchyňskou linku, která si zrovna uvědomila, že její dcera bude mít pro jednou pravdu. Samozřejmě, že jen s tou polévkou. To ostatní ona prostě neuzná.

"Ale stále si myslím, že je to pro malé děti. Že ano, Georgi," pokračovala mamka a podívala se tatího směrem, který se právě snažil do pusy nacpat celý velký knedlík a vypadal při tom vážně vtipně.

"Samozřejmě, miláčku," odpověděl s plnou pusou a mamka si jen frustrovaně povzdechla. "Mimochodem Holly, dneska večer dávají Avengers. I Tom si to prý nenechá ujít. Už jsem koupil popcorn a gumové medvídky, takže to bude senzace," pověděl mi hned, jak se mu podařilo spolknout obrovský knedlík.

"No to se mi snad zdá, Georgi!" vyjelka mamka, až jsme oba nadskočili.

"Jsi ten nejlepší táta na světě!" vytvořila jsem široký úsměv a čelila máminýmu vzteklému pohledu.

A/N
Ahojte všichni!!
Hádejte kdo už nevydržel před vámi tajit tento nový příběh? Ano jsem to já. Prostě klasika :D jsem na tohle úplně děsná a to jsem to chtěla původně napsat a až potom zveřejnit. No co nadělám... :D

Jinak, tohle bude tak nějak taková ta klasická Teen fikce a i přes to tam bude něco malinko jiného... Ano! Budou to i mé hlášky! Ale to není to, o čem mluvím... To se prostě dozvíte s postupem času, protože já budu tak zlá, že vám to za žádnou cenu nepovím :D

Tak doufám, že se vám bude i tento příběh líbit a že si ho budete spolu se mnou pěkně užívat!! :D

Superhero [CZ] - POZASTAVENO Kde žijí příběhy. Začni objevovat