2. Kapitola

57 6 6
                                    

Byl krásný slunečný den a já se chystala do školy. Oblékla jsem si černé silonky, oblíbené šedomodré šortky nad pas, průhlednou modrou košili a šedý svetr.

 Oblékla jsem si černé silonky, oblíbené šedomodré šortky nad pas, průhlednou modrou košili a šedý svetr

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Najednou někdo zazvonil, tak jsem běžela ke zvonku a otevřela dveře. Stála tam Charlott.! Ihned jsme si skočily do náruče a objaly se.

Charlott řekla: ,,Ahoj zlato, tak co už jsi připravená vyrazit do školy?" ,,Ahooj," odpověděla jsem ,,jasně že jsem." A tak jsme vyšly, měly jsme čas, proto jsme se šly projít přes náš oblíbený park kde bylo spoustu mých spolužaček, které tam na nás čekaly. ,,Čaute holky" zavolaly na nás z dálky," ,,Ahoj," odpověděly jsme jim. Chvílí jsme v parku seděly a povídaly si, poté co nám už moc času nezbývalo jsme se vydali do školy. Všude bylo plno nových lidí, které nastupovali na naši školu a já měla zvláštní pocit a mrazení po zádech, jako by byl někde v mé blízkosti Lucas. Charlott poznala, že je se mnou něco v nepořádku a tak se mě zeptala: ,,Co se děje Katie? neboj se jsem tu s tebou nikdo ti neublíží," ,,Nic, jen mám takový divný pocit, ale to přejde nemusíš mít strach," odpověděla jsem ji. Moc mi to nevěřila a chtěla vědět co mi je, ale já ji umlkla se slovy, že je vše v pořádku a poprosila jsem jí, ať to neřeší. Čím víc jsem se blížila ke škole, tím víc jsem měla jistotu, že se mi nic nestane. Najednou zazvonilo a všichni jsme se rozešli do svých tříd. Usedli jsme do lavic a já jako vždy jsem si sedla sama do zadní lavice. Do třídy vešla naše třídní učitelka Williamsová a prohlásila:

,,Dobrý den studenti," ,,Dobrý den paní učitelko," odpověděli jsme jí ,,mám pro vás novinu, přijde k vám do třídy nový žák," dodala. Uslyšeli jsme zaklepání, otevřely se dveře a do třídy vešel nový student. Paní učitelka mu řekla, ať se nám představí. Student se postavil před třídu a řekl: ,,Ahoj, jmenuji se Jake Scott je mi 17 let, přistěhoval jsem se z Anglie, protože tu můj táta dostal práci," my jsme ho pozdravili. Každá holka v naší třídě Jakea upoutaně pozorovala. Byl vysoký a poměrně štíhlý, měl brunet vlasy a krásně světle modré oči. Učitelka Jakeovi řekla, ať si sedne na volné místo. Jake přikývl a hledal volné místo, najednou se z mé pravé strany ozval hlas se slovy: ,,ahoj můžu si k tobě přisednout?" a já jsem se na něho podívala a s úsměvem na tváři odpověděla: ,,ahoj jo jasný můžeš," a oddělala jsem si odtamtud své věci ,,jsem Katie," dodala jsem a on se jen pousmál, trochu jsme si povídali. Podle všeho se mi zdá jako každý jiný kluk, který se povyšuje a myslí si o sobě jak je nejlepší, celý den ho mé spolužačky sledovaly a některé ho i oslovily: ,,ahoj nechtěl by jsi po škole někam zajít, nechceš se se mnou po škole projít, aspoň ti to tu ukážu?," a podobně. Byla poslední hodina a Jake na mě s nejistotou promluvil: ,,Uhm.. nechtěla by jsi se po škole setkat a ukázat mi tu okolí a říct mi jak to tu chodí?" ,,Promiň, ale už něco mám," odpověděla jsem mu a on se jen začervenal a odpověděl: ,,Dobře chápu to, tak snad někdy jindy," a smutně sklonil hlavu vůbec jsem nechápala proč je z toho tak nešťastný, ale nějak jsem to neřešila. Rychle jsem si zabalila své věci do batohu a šla za Charlott, která mě čekala u automatu na chodbě, jakmile jsem došla k ní ihned jsme vyrazily do kavárny kde jsme si objednaly naše oblíbené koktejly. Charlott se mě zeptala jak se cítím, tak jsem jí odpověděla že dobře, a ať neřešíme furt jen mě. Prokecaly jsme snad zbytek dne, a jelikož bylo už docela dost hodin, tak jsme se rozhodly jít domů, rozloučily jsme se a každá jsme šla na jinou stranu. Dala jsem si sluchátka a pustila si své oblíbené songy, co se mi ale po cestě nestalo? Uviděla jsem Jakea, toho z kterého jsou všechny holky poblázněné. Přemýšlela jsem jestli ho mám oslovit, ale byl ke mě otočený zády a tak jsem šla dál.

Asi po 20 minutové procházce jsem konečně přišla domů, vyzula jsem si boty a šla si odložit své věci do pokoje

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Asi po 20 minutové procházce jsem konečně přišla domů, vyzula jsem si boty a šla si odložit své věci do pokoje. Matka na mě zavolala, že mám jít dolů a nachystat si večeři, a tak jsem tedy šla a udělala si zeleninový salát, protože jsem neměla náladu ani chuť si dělat něco jiného. Sedla jsem si vedle matky a dívaly jsme se spolu na televizi. Po chvíli sezení se mě máma zeptala: ,,tak co zlatíčko, jak bylo ve škole?" ,,ale znáš to furt to stejné, akorát máme nového spolužáka, který je pro ostatní holky ten nejúžasnější, ale mě se zdá úplně obyčejný nevím co na něm vidí," odpověděla jsem jí. Matka se pousmála a řekla mi, že ne všichni kluci jsou stejní a že na něm třeba něco výjimečného je a já se začala hlasitě smát a po hlasitém smání jsem jí řekla, že na něm nic výjimečného není. Jakmile jsem dovečeřela, tak jsem šla umýt nádobí, a poté jsem si nachystala pěnovou koupel. 

Poté co jsem byla vykoupaná jsem se oblékla do teplého pyžama a ihned jsem šla do svého pokoje a zalehla do postele

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Poté co jsem byla vykoupaná jsem se oblékla do teplého pyžama a ihned jsem šla do svého pokoje a zalehla do postele.

Netrvalo dlouho a byla jsem úplně tuhá.

Betrayal and big loveKde žijí příběhy. Začni objevovat