Vystupuji z auta a pomáhám sestře si navlect bundu a batoh. Zamáváme mamce a jdeme k hlavnímu vchodu. Jasně... zavřeno, jak jinak. Čekáme tedy a že se školník uráčí a otevře nám. Asi zmrznu... ségra navic otravuje, že je jí taky zima. Konečně nás pustí dovnitř a neodpustí si poznámku: jste tady moc brzo, příště si počkáte do půl. Jo jo jasně... jedním uchem tam, druhým ven a ještě koulím očima. Jdeme si sednout na lavičku a koukáme před sebe. Slyším klapnout zadní dveře a o chvilku později přichází Terka.
"Ahoj!" zavolá vesele.
"Ahoj Tery" odpovím, co chalupa?
"Skvělý!! Sice nám nešla elektřina ale... Pustily jsme se do povídání a školní hala se začala pozvolna naplňovat. Pak přišla i Kája s Anet, což vedlo k našim známým výbuchům smíchu.
"Co máme teď za hodinu??" Známa otázka, která je pokládána každý den v tisících školách.
Zamyslela jsem se. "Hmm nevím, asi matiku"
"A byl úkol??" Další všemi známa otázka.
Zazvonilo a tak jsem neslyšela co Tery odpovídá a bylo mi to fuk. Škola je vězení, ve kterém se dá aspoň trochu žít....
ČTEŠ
Autobus
RomanceLásku najdeš všude.... I v autobusu... Jednou se na někoho podíváš a poznáš ze je to on... Někdy jediný pohled nahradí miliony slov
