* Z pohledu třetí osoby *
Mezitím co Taehyung ležel ve své posteli a vzpamatovával se ze svého opět strašlivého snu, byl Jungkook již dávno pryč. Ostatní členové byly dole v obýváku a tiše seděli. Snažily se přijít na způsob jak zbavil Taehyunga těch jeho nočních můr, které jsou čím dál tím více častější. Vždy když usne, tak se mu po tváři skutálí nejprve jedna slza, následně dvě a pak má hysterický záchvat, který ho donutí se probudit a lapat po dechu.
Ani jeden neví co se ve věznici stalo. Taehyung všem tvrdí, že nic, že je to jenom z toho prostoru ve kterém byl skoro celou dobu zavřený a že to postupem času zmizí. Jenže ani jeden z nich mu nechtěli jak si věřit. Bylo jasné, že se tam muselo něco stát, ale nechtěli ho nutit aby jim to řekl.
Mezitím co upřeně hleděli před sebe, měl Jungkook opět na tváři několik čerstvých modřin. Jeho ret byl prasklý a opuchlý, že vypadal jako by měl plastickou operaci rtů. Když strčil Jungkook klíče do zámku a pootočil s nimi, všichni zbystřily. Jin, který seděl v křesle okamžitě vstal a běžel do chodby, kdy se Jungkook sundaval své boty. "Kde jsi jako byl?!" vyhrkl na něj Namjoon, který se objevil po boku Jina a měl na hrudi zkřížené ruce. Kookie pouze pokrčil rameny a stále měl svůj obličej sklopený tak aby na něj nikdo neviděl. Podle nohou poznal že jich tam stojí pět. Protočil očima a chtěl zmizet na schodišti vedoucí do horního patra, jenže Jimin byl rychlejší a postavil se mu do cesty. Jungkook do něho vrazil a sykl bolestí.
Jin svou ruku položil ze svým rtům a vyděšeně hleděl na jeho oteklou a krvavou tvář. Namjoon vedle Jina měl obličej rudý od vzteku. "Neříkal jsi náhodou, že jsi s tím skončil?!" vyhrkl Namjoon a došel k němu, jednou rukou ho chytl za límec od trička a postavil ho na nohy. Přitlačil ho na zeď a svůj loket dal pod jeho bradu, tak že mu bránil k dýchání kyslíku.
"Přestaň!" vyhrkl Suga, který neváhal a okamžitě se vydal Kookiemu na pomoc. Namjoon vytáhl ze svého opasku zbraň a namířil jí bez problému na Yoongiho, který se okamžitě začal vzdalovat. Jungkook chytl Namjoona za ruku, která svírala jeho krk a snažil se jí vší silou dát dolů, jenže marně. Byl unavený ze zápasu a jediné na co měl možná tak sílu bylo to aby se dostal do své postele.
"Zklamal jsi mě." zavrčel Namjoon a jeho tisk na krku zesílil. Jungkook vyděšeně na něho hleděl, stejně tak jako na Jina, který se nervozně kousal do spodního rtu.
"Pusť ho!" vyhrkl najednou Jin a došel k nim blíže. Namjoon pokroutil hlavou a zbraň, kterou mířil na Yoongiho namířil na Jina. "Klidně za mě, mě zabij, ale pusť ho, kurva!" vykřikl Jin. Jeho hlas se dostal až k Taehyungovi, který okamžitě vstal a opustil svůj pokoj. Sešel pouze dva schody, když uviděl celou situaci a rozhodl se nezasahovat, pouze stál na místě a pozoroval je.
"Poslouchej, jsem vůdce tohoto gangu. Takže mě budete poslouchat jasný?" uchechtl se Namjoon a svou hlavu natočil lehce doleva. "Pokud se ti to nelíbí tak odejdi!" zakřičel.
"Pane bože, co se to s vámi děje?!" zasáhl J-hope, který stál vedle Yoongiho. "Jste jak malý děti. Namjoone myslím si, že je to jeho věc co po večerech dělá. Věděl jsi to, my všichni, měl jsi zasáhnout dříve, než ho to začala bavit. Dělá to pro radost." vysvětlil a měl pravdu. Nejprve to přišlo Kookimu jako naprostá blbost, aby zápasil, ale postupem času mu začala docházet, že to je to co potřebuje aby zapomněl. "Díky tomu je v jiným světě. No tak, posť ho." vydechl a došel blíže k nim. Jednu ruku položil Namjoonovi pod Kookieho krk a pomalu ji dal dolů.
"Jestli zemřeš, nebudu to já, kdo mu to bude říkat, rozumíte." vyprskl a zbraň schoval zpět za opasek.
"Proč se najednou tak zajímáš?"
"Protože je to můj přítel, znám ho déle než tebe Kookie a vím jaký je." vztyčil ukazováček a zabodl mu ho do hrudi. "Proto se zajímám!" domluvil a odešel. "Zajímá mě to co právě teď prožívá, ale jak by jsi to zrovna ty mohl pochopit co?" vyprskl a protočil očima.
"C-co tím jako myslíš?!" zakřičel na něho Jungkook, když se Namjoon otočil a byl připraven odejít z jeho dohledu.
"Nemáš city." zašeptal Namjoon, který během několik dalších sekund ležel na zemi a Jungkook seděl na něm obkročmo, jeho dlaně se sevřeli v pěst. Taehyung nemohl sledovat zpovzdálí, jak se jeho kamarád pere s jeho první láskou.
"Hej dost, klid!" vykřikl a místnost ztichla. Všichni hleděla na Taeho, který stál na posledním schodě a s nepříjemným pohledem v očích je všechny sleduje. "Za prvé, co se to tu sakra děje! A za druhé můžete se chovat jako dospělí - "
"Pšt!" vyhrkl Jungkook, který si přiložil ukazováček ke rtům a tím tak naznačil Taemu aby byl zticha.
"Prosím? Pokud sis nevšiml vedu tu -"
"Drž kurva hubu!" vyhrkl a rychle se postavil ze země, upravil si své tričko a pomalu došel k oknu.
"No chápeš to? On mě tu jako teď bude buzerovat k tomu co mám a nemám říkat!" rozčiloval se. Jungkook všechno slyšel, měl chuť odporovat jeho slovům, ale věděl, že teď to není ta nejdůležitější věc na světě. "Pozor! K zemi!" vyhrkl, když odhrnul čistě bílý závěs a spatřil několik mužů, kteří postávaly okolo domu s velkými zbraněmi v rukou. Všichni se přikrčili na zem a hlavu si vložily do svých dlaní.
Všechno se zdálo být v pořádku až na to, že druhá strana těch největších gangů vyhlásila Namjoonovi a jeho gangu válku.
*****
Hohohoohoooo tak co na to říkáte. Jak to všechno dopadne?
A jaké máte vůbec pocity z dnešní části?
___
Nové videjko!!
ČTEŠ
Danger is BACK | Vkook |
FanfictionPo sedmi letech se opět shledají. Jenže se všechno změnilo. Jejich povaha, jejich chování, dokonce i jejich city. Může tohle dopadnout šťastně? 2nd book. Original story : @xxVKxx97, 2016. 17.6.2018 - #3 - V KATEGORII GUN