Láska nebo nenávist?

Provokace

Když jsme dojedli tak jsme si šli všichni sednout do obýváku k televizi.
Máma si tam s Taehyungem povídala mezitím co jsem tam já jen seděl a koukal ven z okna.
Někdy jsem se trochu zaposlouchal do jejich rozhovoru ale nikdy ne na moc dlouho jelikož to o čem si povídali ně vůbec nezajímalo.

,,Dojdu si pro něco k pití chcete taky něco?" zeptala se nás.

,,Ne to je dobrý děkuju." řekl Taehyung.

,,Vodu prosím." řekl jsem jí a ona jen přikývla.

,,No konečně." řekl když máma opustila obývák.

Natáhl se ke mě a políbil mě na rty. Rukou zabloudil pod mé tričko a bříškama prstů si začal hrát s mojí bradavkou.
Nevím co mě to napadlo ale rukou jsem mu přejel po klíně a pak jsem mu ho přes kalhoty stiskl. Chtěl jsem ho trošku naštvat i když mi je jasné že toho budu večer litovat. Mnul jsem mu jeho kamaráda v dlani a díky tomu jsem poznal že ho rozhodně nemá malého.

,,Já tě zabiju." řekl když se podíval na svůj rozkrok a zjistil že mu stojí.

,,No to nezabiješ." řekl jsem a mrkl na něj.

Strčil jsem ho do hrudi a on spadl na gauč. Myslím že by se mi rád teď hned pomstil ale díky bohu přišla máma. Podala mi skleničku a sedla si zpět do křesla které bylo naproti mě. Taehyung se nějak snažil schovat svůj rozkrok ale když zjistil že to moc dlouho utajené nezůstane tak se zeptal kde máme toaletu.

,,Kookie doveď ho tam." řekla máma a já jen přikývl a nahlas polkl.

Dovedl jsem ho na toaletu a chystal se odejít. Jenže to by mě nesměl chytit. Přirazil mě na stěnu a natiskl se na mě a já díky tomu cítil jeho tvrdost na mém zadečku.

,,Máš štěstí že nemáme tolik času jinak by jsi ho měl už v sobě." zašeptal mi výhružně do ucha.
,,Jestli si tohle dovolíš ještě jednou tak si to pořádně odskáčeš jasný?!" řekl nasraně a stiskl mi zadek tak silně že jsem si myslel že mi ho rozdrtí.

,,Jasný." zakňučel jsem.

,,Dobře." řekl a nechal mě odejít.

Vrátil jsem se do obýváku a posadil se zpět na své místo.
Taehyung přišel asi o pět minut později.
Vražedně se na mě podíval když si všiml že se mu směju. Raději jsem se smát přestal a jen ho pozoroval jak si sedá.

,,Hele Tae? Nechtěl by jsi sem chodit častěji? Mohl by jsi tady klidně i přespávat. Alespoň Kookie nebude sám když budu v práci a jelikož jsi rozumnější tal by jsi mi tu na něj mohl dohlížet. Víš on totiž rád ničí náš dům když tu nejsem." řekla a začala se smát.

Vystrašeně jsem se podíval na Taehyunga a čekal na jeho odpověď. Ale stejně mi hned byla jasná jeho odpověď. Divil bych se kdyby to odmítl a nechal si ujít šanci si se mnou dělat co se mu zachce klidně celou noc.

,,Ano rád sem budu chodit častěji. Alespoň nebudu muset být se svým tátou." řekl a lehce se pousmál.

,,Proč nechceš být se svým tátou?" zeptala se ho máma.

,,No víte.. Kdybych se neuměl bránit tak bych byl celej fialovej." řekl a zahleděl se do země.

,,On tě mlátí?!" zeptala se ho vystrašeně máma.

,,Ne.. Nikdy se mu to nepodvedlo protože jsem silnější.. Ale zmlátit se mě snaží každý den." řekl a trochu se pousmál na mou mámu.

,,To je strašné." zděsila se moje máma.

Upřímně.. Mě bylo jedno co mu jeho táta dělá. On si to podle mě zaslouží.

,,Tae tak mě napadlo.. Když jste s Kookiem nejlepší kamarádi.. A u tebe doma to máš takové.. Tak mě napadlo co kdyby jsi se nastěhoval k nám? Musel by jsi sice být v pokoji s Kookiem ale byl by jsi tady alespoň v bezpečí a v klidu. Já mám teď po dlouhé době volno ale zítra jdu znovu do práce kde trávím věčinu dne takže by jste tu mohli být sami a dělat si cokoliv se vám zachce." nabídla máma Taehyungovi.

V očích se mi objevil strach.. Doufám že to Taehyung nepřijme.. Nechci ho tady mít a už vůbec ne ve svém pokoji.

,,No já.."