Ze skříně vytáhla bílou krabici. Dávala si do ní své skryté poklady a už přes rok ji neotevřela. Opatrně odkryla víko a spatřila hromadu fotek ze škol a školky. Pomalu se v nich přehrabovala, až narazila na menší box.
Přejela po něm dlaní a opatrně ho vytáhla ven. Moc dobře věděla, co v něm je, ale chtěla si to připomenout?
Chtěla znovu vidět tu krásnou a bolestnou minulost?Otevřela ho. Znovu se toužila vrátit v čase a podívat se na část jejího šťastného života.
Vybavil se jí včerejší den, kdy na pár sekund zahlédla Tomáše, jak vchází do jednoho z obchodů ve městě.
Vzala do ruky jejich společné fotky. Prohlížela si je a nevědomky je krápěla slzami. Byly seřazené podle data vyfocení. Od začátku, až po konec jejich vztahu.
Vyndala všechny fotky a objevila dva řetízky a náramek. Jeden měl přívěšek půlky srdce a druhý měl přívěšek T.
Oba dva souvisely s Tomášem. Měl,stejně jako ona,řetízek s půlkou srdce a na druhém viselo její začáteční písmeno jména.S.
Má je ještě pořád taky? Nebo je zničil, stejně jako zničil jejich vztah?
Zaslechla volání a kroky na schodech. Vše urychleně schovala a lehla si na postel. Předstírala, že leží.
„Silvie,miláčku spíš?"opatrně k ní přešel Filip. „Na chvíli jsem usnula"usmála se na něj.
„Nezapomeň, že dneska má Honza tu výstavu"připomněl ji.
„Vím o tom, začnu se pomalu chystat."
Filip se k Silvii naklonil a krátce ji políbil.
„Dobře, ještě si půjdu něco udělat do práce"usmál se a nechal ji osamotě. Silvie vstala a přešla ke skříni. Vytáhla z ní dlouhé černé šaty, které ji Filip koupil.
Byl tak pozorný a milý. Jak dlouho jsou vlastně spolu? Rok chození a dva měsíce manželství.
Filip byl dokonalý muž. Blonďak se zelenýma očima, sportovní postavou a gentlemanským chováním. I přes svou, časově vytíženou, práci s ní trávil každou volnou chvíli. Zasypával ji dárky, komplimenty a měl oči jenom pro ni.
Nikdy jí nic nechybělo. Filip udělal cokoliv co chtěla a nebo co si přála. Viděl v ní královnu a chtěl, aby se tak i cítila.
Jenže Silvie se tak necítila. Když včera po dlouhých měsících spatřila Toma, její srdce začalo zběsile tlouct.
Takhle nikdy s Filipem netlouklo. Filip a Silvie byli nejlepší přátelé. Když se Silvie rozešla s Tomášem, rozhodl se jí Filip odhalit své city.
Silvie doteď neví, proč mu řekla ano. Aby se pomstila Tomovi? Aby mu dokázala, že bude šťastná i bez něj?
Za pár měsíců ji požádal o ruku. Řekla ano, protože mu nechtěla ublížit. Řekla ano, protože chtěla zapomenout. Na něj. Na toho, kdo ji ublížil. Kdo ji zničil.
Silvie na sebe oblékla šaty, vlasy vyčesala do drdolu a namalovala se. Vzala do ruky voňavku a stříkla s ní na krk a dekolt. Tuhle vůni Tomáš miloval. Říkal, že se k ní dokonale hodí. Je stejně smyslá, sladká a divoká jako ona.
Vyšla z pokoje a na chodbě se srazila s Filipem. „Vypadáš úžasně"složil jí kompliment. Silvie neodpověděla, jen se usmála.
„Dej mi pár minut"políbil ji na tvář a odešel do jejich ložnice. Po pár minutách odjížděli do galerie.
ČTEŠ
Poslední sbohem
Short StoryVědomí, že milujeme a jsme milováni, zmírňuje těžké chvíle loučení. Poslední sbohem dokonce ztrácí všechnu hořkost, když je v něm ještě slyšet ozvěnu lásky. Jedná se o krátké jednodílovky. #115 Teen fikce Cover:@JoyMcGee