Byla to věčnost a zároveň chvíle, mé rty brněly a srdce mi tlouklo až jsem se bála že mi každou chvíli vyskočí z hrudníku a oběhne celou zeměkouli.
Bizzle se odtáhl, stále byl ale natolik blízko že jsem mohla cítit jeho teplý dech vonící po mentolu jak naráží na mou tvář.Zamrkala jsem dívajíc se do jeho očí které vypadaly jako roztopený karamel, rty vlhké,jemně pootevřené. Na jazyku jsem měla tolik slov, ale z úst mi nevypadala ani hláska.
"Teď už tě můžu povozit na svém mazlíkovi." Zašeptal tiše nepřerušujíc oční kontakt.
Je špatné že jsem si v tu chvíli představila úplně něco jiného než to jak se vezu v jeho nablískaném ferrari? Myslím že v jeho přítomnosti si tuhle zvrhlou myšlenku můžu s klidem odpustit, přece jenom komu by se něco takového nestalo?
Chladný vánek pohladil mé tváře a já si uvědomila že jeho ruce už nejsou na mých tvářích a že vlastně on sám stojí u dveří spolujezdce a drží je otevřené.
Jaký gentleman.
Vydala jsem se ke dveřím a s úsměvem na rtech řekla: " děkuji," než jsem nastoupila.Když se můj zadek dotkl koženého sedadla slastně jsem zamrmlala.Nejen že to bylo snad to nejpohodlnější sedadlo, ale vůně kůže a novoty bylo něco co jsem naprosto zbožňovala. Černá palubovka se leskla div se netřpytila jak vyleštěná byla.Všude byl takový pořádek až to vypadalo že zrovna auto vyzvedl ze salónu.
"Jak dlouho to auto máš?" Zeptala jsem se když se jeho tělo uvelebilo v sedadče vedle mě.
"Pár měsíců." Zapl si pás mačkajíc startovací tlačítko."Připoutej se." Rozkázal a já to okamžitě udělala, byla jsem tak ohromená tím vším že jsem zapoměla i na tak důležitou věc jako pás.
S hlasitým zařváním motoru, které bylo doslova pohlazení pro uši, jsme se odlepili od chodníku a vjeli na silnici.
"Používáš ho často?" Natočila jsem hlavu do boku,takže jsem ho viděla, nebo spíše jeho profil.
Jeho nos byl hranatý, rty baculatější než se zdají a na bradě mu rostlo menší strniště, dlouhé tmavé řasy malé znaménko které jsem si předtím nevšimla ale hlavně slovo "trpělivost" vytetovaná na jeho krku.
Měla jsem chuť se naklonit a dotknout se špičkou jazyka toho tetování.
Zatřásla jsem hlavou.
"Ne." Odpověděl na mou otázku a já popravdě už ani nevěděla na co jsem se ptala a tak jsem odpověděla jednoduché "aha".
"Prohlížíš si mě?" Zachechtal se, pohled na chvíli odtrhujíc od cesty aby se mohl podívat na mě.
Sklopila jsem hlavu připadajíc si hloupě že mě přichytil.Samozřejmě že mě přichytil, nemohla jsem být nápadnější když jsem se na něj dívala.Však i slepý by viděl že jsem ho skoro zhltla pohledem.
Ale nikdo se mi nemůže divit, ten chlap byl prostě krásný.
"Jenom vtipkuju." Položil ruku na mé stehno palcem začal dělat malé kroužky.Toto malé gesto mě mělo uklidnit, no moje tělo na to reagovalo úplně jinak než by mělo.
"Můžu pustit rádio?" Zeptala jsem se, hudba by mohla tuhle trapnou situaci zachránit, nebo byla trapná jenom pro mě?
Nenápadně jsem zvedla pohled ze svých rukou které jsem měla v klíně k Bizzlovi a ten vypadal že si tu chvíli užívá.
"Jasně, víš jak na to?" Jeho ruka která byla na mém stehně mě stiskla.Z pocitu který v tu chvíli zaplavil mé tělo jsem nepatrně poskočila.Myslí se mi začaly honit různé představy a přísahám že kdybych seděla v nějakém obyčejném mini cooperu asi bych třískla hlavou o palubovku.
"Co je tohle za otázku?" Odfrkla jsem si, fakt že si nebyl jistý jestli umím zapnout rádio se dotklo mojí ješitnosti.
Natáhla jsem ruku a zmáčkla pár tlačítek než se rádio rozsvítilo a z reproduktorů rozmístěných po autě se rozezněla hlasitá rapová hudba.Leknutím jsem sebou trhla, Bizzle na volantě ztišil hlasitost a já přepla stanici.
"Hádám že máš rád tuhle hudbu." Myslím že to mohlo být jasné vzhledem k tomu že měl podobnou písničku na jeho vstupní cestě do ringu, nebo jak bych to nazvala.
"Uklidňuje mě to." Pokrčil rameny.
Opravdu jsem nechápala jak něco tak agresivního jako rap může člověka uklidnit, ale nevadí.
"Kam vůbec jedeme?" Zeptala jsem se na otázku na kterou jsem se měla zeptat ještě než jsme vyjeli, ale nějak jsem měla plnou hlavu jiných věcí.
"Hádám že si nevečeřela," podíval se na sekundu na mě čekajíc na mojí odpověď.Samozřejmě že jsem nevečeřela, nebyl na to čas."Ne." odpověděla jsem."Tím pádem mám v kufru večeři a vezu nás na nejlepší místo co znám." Jazykem si navlhčil rty, ty jemné rty které byly před chvílí na těch mých, a dál se věnoval řízení.
Rozhodla jsem se už neptát na další otázky a užít si cestu.
A tak jsem se zabořila do bíločerné sedačky s pohledem upřeným na cestu před námi a s chutí skákat nadšením hluboko uvnitř.
Z pohledu Justina
Její tělo odpočívalo zatímco moje ruka byla pořád na jejím stehně.Zkurvená touha vyjet s ní nahoru a popadnout její určitě sladkou kundičku byla tak silná že jsem musel stisknout volant až mi zbělaly klouby.
Nesnášel jsem nepozornost při řízení, ale v její blízkosti jsem od ní prostě nemohl odtrhnout oči.Naprosto jsem chápal toho chcípáka který z ní před tou restauraci nemohl spustit oči.A přesně proto jsem jí popadl a dal jí pusu, pusu jak nějakej zasranej panic.Mohl jsem si jí přitáhnout a v puse ukázat co bych jí mohl jazykem dělat na jiném místě, ale měl jsem pocit že by jí to vyplašilo a tak jsem se držel zpátky, a že to bylo kurva těžké.
Autem se nesla nějaká popová sračka která se jí očividně líbila, protože si jí začala pobrukovat a chvíli na to jsem slyšel jak si tiše šeptá její text:"Tak si mě přitáhni k sobě na zadní sedadlo Roveru"
Z pohledu Chloe
"V garáži mám i Rover." Bizzlův hlas mě vytrhl z mé nepřemýšlející chvilky kdy jsem se naprosto ponořila do textu písničky closer od The Chainsmokers.
Nechápavě jsem se na něj podívala, protože jsem vůbec netušila proč něco takového řekl.
Pak mi došlo že jsem si zase nejspíše pobrukovala, dělám to hodně často a občas je to opravdu trapné, a zděsila se.
"Zpívala jsem si?" Modlila jsem se aby řekl ne, jenže on přikývl na znak souhlasu.
A to byl přesně ten moment kdy jsem nevěděla jestli se propadnout ostudou až do samotného pekla, protože můj zpěv zněl jakoby někdo tahal kočku za ocas, nebo začít šílet protože by si mě chtěl přitáhnout k sobě na zadní sedadlo jeho roveru.
ČTEŠ
Okouzlená (Justin Bieber fanfiction)
FanfictionLáska na první pohled? To se stává pouze v zamilovaných knížkách pro pubertální holky a nebo pro zoufalé ženy, které nemají to co chtějí a tak hledají útěchu v románech. Byl můj život jako román? Rozhodně ne. Pokud bych měla popsa...