Okouzlená (Justin Bieber fanfiction)

34.část

Cesta autem probíhala v tichosti. Já pořád byla myšlenkami u mého telefonátu s mou mámou a Justin, ten je seděl vedle mě, držel mě za ruku.

„Až přijedeme budu muset jít na trénink." Jeho hlas prolomil ticho které mezi námi panovalo. Stočila jsem svůj pohled od okýnka na něj.

„Chceš jít se mnou nebo chceš zůstat na hotelu?" Popravdě? Jedna možnost byla horší než ta druhá.

Když bych zůstala na hotelu byla bych tam sama a o to by znamenalo, že by mé myšlenky dostaly prostor mě pořádně zaplavit a to rozhodně nebylo to nejlepší co bych aktuálně mohla udělat. No a jít s ním do fitka znamenalo jediné, opět bych tam seděla jako pecka.

Sklonila jsem hlavu do svého klína, v krku mi vyschlo když jsem uviděla kůži která se mi na břiše hrnula a vytvářela tak menší kolo tuku okolo mého těla. Nasucho jsem polkla. Bylo to tam vždycky?

V mysli jsem se snažila vybavit si své tělo pokaždé co jsem se na sebe nahá dívala do zrcadla. Měla jsem sice postavu trochu oblejší než byla Clare nebo většina holek v dnešní době, ale bylo to až tak špatné že by se mi vytvářel špek?

„Co na to říkáš, hvězdo?" Pohledem jsem střelila po Justinovy.

Při pohledu na něj se mi vybavilo jeho perfektní svalnaté tělo. Všechna ta pevná kůže zakrývající ještě pevnější svaly. To, že jsem naprosto jeho ligu jsem věděla už dávno, jenže teď jsem si to uvědomovala čím dál tím víc. Co na mě vidí? Vždyť nejsem jako holky se kterými se normálně vídá.

„Chloe?" Jeho hlas byl protkán obavy, jeho ruka přistála na mé tváři. Očima jsem okamžitě vyhledala ty jeho. „Je všechno v pořádku?" Palcem pohladil jemně mou tvář.

„Co tady dělám?" V Justinových očích se mihl zmatek, jeho čelo se skrčilo. „Co myslíš?"

Jazykem jsem si přejela přes rty, zhluboka se nadechla. „Proč jsem tady? Sám jsi říkal že mi vztah nabídnout nemůžeš a moje postelové zkušenosti nejsou tak úžasné abys tak stál o to mě mít po boku abych na tebe mohla skočit pokaždé co by se ti zachtělo."

Jeho pobavený smích naplnil prostor toho obřího auta.

Nebyla jsem si jistá jestli se směje protože mu to přišlo vtipné nebo se smál mě. Hádám že ta druhá možnost je pravděpodobnější vzhledem k tomu, že to co jsem řekla nebylo vtipné.

Jeho druhá ruka přistála na mé tváři, teď mě držel oběma rukama, pootočil mou tvář tak až jsem se musela jemně tělem natočit abych mu plně čelila.

„Poslouchej mě, poslouchej mě pozorně, dobře?" Svůj pohled upíral do mých očí. Na znak souhlasu jsem jemně kývla hlavou.

„Přestaň o sobě tak pochybovat. Přestaň se pořád porovnávat se všemi těmi ženskými se kterými jsem byl, protože ty oproti tobě nebyli nic. Jsi vtipná, roztomilá, pokorná, slušná a kurevsky zbožňuju jak se pořád červenáš. Tvoje tělo je tak měkoučké, nejradši bych se do tebe zabořil a zůstal v tobě dokud bych nebyl starej a na erekci potřeboval viagru. Všechny ty ženské před tebou, byly to jednorázovky, děvky co si na mě chtěli zajezdit aby se mohli chlubit tím že dostaly Bizzla, jenže ty jsi jediná co dostala mě, Justina. Ony nestojí za nic než ošukání na špinavých záchodech, protože ony samotné jsou špinavé, nemají v sobě ždibet sebeúcty, ale ty. Nezasloužím si ani sekundu tvého času, no jsem parchant a prostě jsem si to vybojoval. Nejsi tady kvůli mně, jsi tady kvůli sobě. Rozhodla ses konečně zbavit všech břemen co jsi měla na ramenou a vypadnout z místa které tě zabíjelo, to že jsem měl to štěstí a jsi se mnou je náhoda. Neměla by ses ptát proč jsem si tě vybral, měla by ses spíše ptát proč sis vybrala ty mě." Justinova tvář se přiblížila k té mé, naklonil se a přiložil své čelo na to mé. „Jsi lepší než všechny ty ženský co jsem měl a to neříkám jenom proto že jsi na mě včera hupsla jako nějaká kovbojka a vyřádila se na mě jako na divokém býkovi, což bylo kurva žhavé." Cítila jsem jak se mé tváře rozpalují. „A tady to přichází. Ukaž mi ty růžové tvářičky, hvězdo." Jeho ruce zmizely z mých tváří jen aby se podíval na to jak se díky němu opět červenám.