pt.1-childhood memory

695 45 21
                                    

"Mami."zakňourá malý klouček a zatahá maminku za ruku.

"SeHune ,žadná zmrzlina. Vůbec nejíš zeleninu ,ale sladký to jo. Takhle si zničíš zoubky a jako dospělý se budeš divit ,proč nejsou krásně bílé."řekne přísně matka a shlédne na svého syna.

"Já už budu hodnej mami ,vážně. Příště už všechno sním ,doopravdy."usměje se na ní svým rozkošným úsměvem a jeho matka na něj shlédne.

"SeHune ani to na mě nezkoušej. Nech toho! Hune ,ty jeden skřítku!"rozesmála se matka a zastavila.

"Tak na jakou by jsi chtěl? K té na rohu nebo tu u toho hřiště?"

"Hřiště ,hřiště ,hřiště. Mamí ,já chci k hřišti ,prosím!"začal vykřikovat a poskakovat kolem své matky chlapec.

"Tak pojď ,vyrazíme ,ty můj skřítku."zasmála se a zase se rozešla ,za ní v závěsu rozdováděný klouček.

"Mamí ,mohu jít na to hřiště než bude zmrzlina?"zatahal už po několikáté chlapec matku za rukáv.

"Uvidíme jaká tam bude řada ,ano?"odpověděla matka a chytla chlapce za ruku a přešli přechod.

"Už tam budeeem!"vykřikl chlapec a stiskl více matčinu ruku.

"Už je za roh ,za rooh ,za roooh!"začal si prozpěvovat.

"SeHune ,uklidni se ,nebo žádná zmrzlina nebude!"pohrozila žena prstem.

Chlapec ihned ztichl a poslušně šel vedle matky.

Když došli ke stánku bylo tam asi 6 lidí.

"Jdi zatím na hřiště ,zlato. Jen mi řekni ,jakou by jsi chtěl."

"Čokoládovou."zasmál se chlapec a rozeběhl na hřiště.

"Můžu jít na houpačku taky?"zeptal se dívenky ,co seděla sama na houpačce.

Holčička pokývala hlavou na souhlas a SeHun naskočil na houpačku vedle dívky.

"Moje maminka mi za chvilku donese zmrzlinu ,víš? Tak tady na ní musím počkat. Jmenuju se Oh SeHun a ty?"chlapec se začnal rozhoupávat a furt koukal na holčičku vedle něj.

"Kim JaeHee."zašklebí se na něj a začne se také rozhoupávat ,aby 'dohnala' SeHuna.

"Kolik ti je let? Mě je 7."zeptá se JaeHee a stále se houpe.

"Mě je 9!"vykřikl SeHun a rozmáchl ruce do vzduchu ,málem však spadl z houpačky a tak vydal velmi zvláštní zvuk.

Dívka se chlapci začala nahlas smát až jí z toho začalo bolet bříško.

Ručkama se pustila a s bolestnou grimasou se chytla břicha.

Houpačka se naneštěstí nezastavila ,jak by taky mohla ,a než SeHun stihl JaeHee varovat ,holčička sletěla z houpačky a téměř ihned se rozplakala.

"Jsi v pořádku?"sklonil se nad ní SeHun.

"Bolí mě ruka."fňukla a chytla se za pravé zápěstí.

"SeHune! Kdepak jsi?"oba pootočili hlavy.

"Ah ,tady jsi."přešla k těm dvoum.

"Kdopak to je? Nějaká tvoje nápadnice?"zasmála se a SeHun se na ní zamračil.

"Tady máš tu zmrzline , mručoune ,a teď mě představ."podala mu zmrzlinu a přidřepla si k dívence.

Never be alone//Oh SeHun[CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat