Never be alone//Oh SeHun[CZ]

pt.6-last chance

"Bolí to moc?"

"Ani ne."zasmál se a následně bolestně sykl ,protože rána na rtu se znovu rozevřela.

"Nesměj se."praštila jsem ho do ramene a navlhčila hadrový kapesníček ,kterým jsem následně utřela krev okolo rány.

"Kdo by řekl ,že taková hvězdička bude mít takovou sílu."řekl potichu a upřeně se na mě díval.

"Myslíš ,že žárlí? Ještě k tomu na mě?"

"U něj je možný všechno."kapesník jsem lehce oprala ,abych se zbavil krve a bez varování ho přimáčkla přímo na ránu.

"Hele ,proč jsi mě nevarovala!"vykřikl překvapeně.

"Bolí to snad tak moc? Ne ,tak buď zticha. Všichni víme ,že jsi fňukna.....navíc by jsi mi uhl kdybych ti to řekla."vyplázla jsem na něj jazyk a ránu vyčistila.

"Přidrž si ten kapesník ,prosím."poprosila jsem ho a on si ho ochotně přimáčkl na rty.

Ve skřínce nad umyvadlem jsem se chvíli hrabala.

"Ah konečně!"vytáhla jsem mastičku a odšroubovala víčko.

Na prst jsem si vymáčkla kousek průhledné hmoty a ze rtu odendala kapesník.

Mastičku jsem mu opatrně naťapala na spodní ret a následně si zbytek masti otřela do ručníku u umyvadla.

"Hotovo pane."rozcuchala jsem mu vlasy a vyšla z koupelny s ním v závěsu.

"Co budeme dělat?"

"Co třeba jít spát?"lehla jsem si na břicho na postel a zavřela oči.

Sedl si vedle mě a začal mi dělat prstem kroužky na zádech.

"Ten polibek... Jae já jen..."

"Byla to chyba. Jen úlet. Víš Name mám tě ráda ,ale..."

"Ale co?"přestal mi malovat kroužky po zádech.

"Jsi můj kamarád. Nevím ,jak by to vypadalo."

"Je mi to jasné. Prostě se mnou nechceš být."zašeptal sklesle.

Zvedla jsem se z mé pozice a sedla naproti němu.

Vzala jsem si mezi dlaně jeho obličej a donutila ho ,aby se na mě podíval.