Cesta mého života

4.

,,Im the one, is the fall you ...." zazvonil mi budík a já ho s nechutí vypla. Výdech, nádech. Dobře. Další den je předemnou. Vykopu se z postele a obléknu si černé džíny, černé tílko a navléknu na sebe kožené náramky. V koupelně si vyčistím zuby, umyji obličej a rozčešu své červené vlasy. Zvýrazním si černou tužkou oči. Obuji si kožené boty nad kotníky na zavazování, s podpatkem a obléknu si černou koženku. Rychle ještě hrábnu pro jablko v kuchyni, pustím si pisničky přes sluchátka a hmátnu po černém batohu.

,,Ahoj Kathrin," obejme mě jedna z mých lepších kamarádek. Jediné, co ví o mých problémech je, že rodiče jsou rozvedení, s mámou se hádám, že jsem měla tři základky a bráchu z nějakého pro ni neznámého důvodu nesnáším. Neví proč, neví v jakém rozsahu ani neví, jak to ve skutečnosti zvládám.

,,Ahoj Simi, tak jak bylo včera?" zeptám se jí. Simča měla být včera se svým novým přítelem. Prozatím s ním nespala, je panna, což už se o mě říci nedá. Simča je hodná holka a mám jí opravdu ráda, proto se i snažím, aby nevěděla o mých problémech. Ruce schovávám pod silnými náramky a nohy mám schované pod džínama. Na těláku to sice znamená trochu improvizace, ale dá se to.

,,No, bylo to úžasný. Šli jsme k němu a objednal pizzu, dívali jsme se na filmy a on mi celou dobu objímal a hladil po ruce. Chvílema jsme se líbali a hladil mi po těle. Je úžasnej. Vím že chci ještě počkat, takže jsem byla svléklá jen od pasu nahorů. A no večer jsem šla asi o půlnoci domů," zasmála se a pak už byla ve svých myšlenkách. Zamilovala se a já jí to tak moc přála.....