Utekla jsem pryč ze školy do parku, kde je ta rozpadlá budova. Za budovou je starý železný drát, v kterém někdo již dávno udělal díru. Prolezla jsem jí a vydala se přes louku za město, kde teče úzký potůček. Sedla jsem si k okraji a zavřela oči, skrz které se mi draly slzy. Řasenka, kterou jsem si ráno nanesla, se mi smývala a zanechávala mi černé stopy po tváři. Klepajícími se prsty jsem našla krabičku malborek a strčila si jednu z cigaret do úst, které ji sevřely jako by to bylo to poslední, na čem záleží. Škrtla jsem zapalovačem a vtáhla do plic ten ohavný kouř, který mi svíral a dusil, nesnášela jsem ho a zároven ho brala jako mé osvobození. Přitiskla jsem si více k tělu svoji bundu, foukal studený vítr a po těle mi běhal mráz. V mé mysli i v mém srdci se praly pocity. Cítila jsem se špatně, nesnášela jsem sama sebe za to, co dělám. Za to, kdo jsem. Můj život byl prozatím jenom hloupý vtip. Kdo vůbec jsem? Proč vůbec žiji? Vlastní máma mě nechce, táta od nás dávno odešel a díky stěhování nemám přátele. Měla jsem Michaela, dokud mi nezlomil a neukázal mi, že láska a já je něco neslučitelného. Měla jsem Simču, dokud jsem to dneska nepodělala a ona neviděla moje jizvy a krvavé šrámy na zápěstí. Ten pohled v jejích očí, nepochopení, zhnusenost a lítost. Ty její zvětšené zorničky, které se nedívaly na mě, ale na tu ohavnou ruku.
Když už se setmělo, vydala jsem se domů. Po otevření dveří jsem toho litovala .......
ČTEŠ
Cesta mého života
Roman pour AdolescentsPříběh 17 leté dívky, říkejme jí třeba Kathrin. Příběh popisuje její životní cestu, přes problémy ve škole, po problémy doma a to, jak se se svým životem srovnává. Dokáže překonat svoji minulost, všechny své problémy, najít si plnohodnotný vztah a b...
