Tell Me More [POZASTAVENO]

Part of picture

Rozhodl jsem se mu na otázku neodpovědět a nechat čas, aby zařídil svoje.

,,Netlač na pilu.'' řekl jsem potichu, aby neslyšel můj třesoucí se hlas.

,,To znamená, že je šance na to být kamarádi?'' Pousmál se, ale já na to nijak nereagoval. Vážně nerad zmiňuji mé city nebo tak. Dále jsme nijak neprobírali mé pocity, či mojí odpověď. Tae si začal hledět svého a trávil čas na mobilu. Já si vzal papír tužku, a začal dělat tahy obličeje. Když byl náčrtek hotový vzal jsem si i sluchátka a nechal znít hudbu a způsobovat mi krásný pocit. V málokterých situacích se cítím dobře, ale toto je jedna z mála věcí co mě i uklidní. Mé myšlenky mi začali prožírat hlavu, vše se mi promítalo hlavou, tolik barev, kterých míchalo červenou, růžovou, modrou ale taky černou. Všechny ty barvy znázorňovaly můj život. To dobré a to špatné. Ani jsem už nevnímal mé tahy tužkou, a nechal se vést fantazií.

Obrázek dopadl tak, že na obrázku byl chlapec, s holým krkem a na obličeji jedna jemná a skoro neviditelná piha. Obrázek byl černobílý a proto jsem se ho snažil oživit. Vodovky mi padly pod ruku a já nechal taky štětcem jen tak putovat po obličeji chlapce. Nesnažil jsem se držet lajn, ani realitou. Nechal jsem se čistě vést fantazií.  Finální obrázek dopadl tak, že okolo obličeje se objevovaly barvy barevné a krásné a pro mne s mnohy emocemi.

Cítil jsem na sobě pohled, a tak jsem se podíval směrem nahoru, nademnou se přímil Tae. Trošku semnou cuklo, ale i tak jsem se snažil nechat si kamenný výraz, sundal jsem si jedno sluchátko.

,,Máš to krásné.'' Řekl a usmál se. Já jen přikývl na znak děkování.

,,Zítra první den školy.. Těšíš se?'' To je dobrá otázka. Těším se? Bojím se? Co když nebudu mít kamarády?

,,Nevím, moc kamarádů nemívám, takže...''

,,Můžeme sedět spolu!'' Ani mě nenechal doříct větu. Asi bych mu to svolil, ale chci sedět sám. Rád se spoléhám pouze sám na sebe a taky nedojde k problému opisování. Ne že bych byl nějaký moc chytrý.

,,Chtěl bych sedět sám.''

,,No takhle si kamarády doopravdy nenajdeš.'' Řekl a našpulil tvářičky. Já se jen pousmál.

,,No potěš koště.'' Zmateně jsem se na něj podíval.

,,Kookie se nám umí usmívat, a k tomu ještě tak krásně.'' Tváře mi zrudly.

,,Popřemýšlím o tom.'' Tentokrát se zmateně podíval on.

,,Mluvím o tom sezení spolu.'' Očka se mu rozzářily a hned na mě skočil.

,,BACHA NA OBRÁZEK!!''

,,Neboooj.'' Řekl a obrázek dal bokem a hned na to mě v leže objal.

,,Tae slez ze mě.''

,,Ne!'' Řekl a vyplázl jazyk. Nechal jsem ho tak, nemělo cenu se snažit vzdorovat lehl jsem si na bok a on se stále nesnažil mě pustit.

,,To takhle chceš spát?'' Zeptal jsem se ho ale odpovědi jsem se nedočkal. Podíval jsem se na něj. Spal. Ježiš, jak stihne tak rychle usnout. Opět jsem si lehl na bok a snažil se usnout. Už byl večer okolo 9 hodiny, což byl perfektní čas na to jít spát. Jeho velká ruka mě začala hladit po vlasech a já tomu nevěnoval pozornost, protože mě to hezky uspalo....

SO GUYZ další chapter <3 Zase čekejte i dneska (max. zítra část u Psychopath.)

Děkuji moc za podporu, vote a komenty <3