"1"

384 13 1
                                    

První den tábora. "Konečně vás zase vidím lidi." Řekla jsem hlasitě a pokusila se obejmout co nejvíce lidí šlo. "Adele hrozně si mi chyběla." Přiběhla ke mě jásající nejlepší kamarádka Simonka. Objala jsem jí co nejpevněji jsem mohla a s očí mi vyhrkly slzy dojetí a následovného štěstí. Byla jsem vážně nadšená že jsem už po páté na tomhle táboře a že mám kolem sebe zase ty skvělý lidi.

Za sebou jsem táhla svůj přeplněný kufr a bok po boku jsem šla ze Simčou k vedoucímu co stál nejblíž u nás. "Matesi!" Zakřičela jsem a vrhla se mu kolem ramen. Mates dělá u nás vedoucího teprve první rok. "Jsem zvědavá jak nás uhlídáš." Zasmála jsem se. "Helle neboj neboj na tebe si dám největší pozor." Nebezpečně a zárověň vtipně mi pohrozil. "Hahá já se jen tak nedám si moc věříš." Začala jsem se hlasitě smát a i on. Jednou rukou mě držel za záda a druhou za hlavu. Byly jsme v pozici dlvou milenců ale mi oba věděli že mi dva spolu nikdy být nemůžeme.

"Ahoj Matesi." Ozve se konečně i Simča a Mates mě pustí. "Ahoj Símo. Jo a holky chatku máte s číslem devatenáct , tam vzadu úplně." Koukla jsem na Simču a ze srandy jsem vyjekla. "Simčo budeme mít intymčo." Simonka vypukla v ohromný smích , který ji bohužel přešel po tom co nám Mates oznámil že s námi v chatce budou další dvě nové holky. Já znejistila a zvedla si svůj kufr ze zěme. "Ok no nevadí."

"Mates pojď nám okamžitě pomoct!" Ozval se jeden z hlavních vedoucích. " Pa holky musim leťet." My se zasmály a táhly jsme své kufry k naší chatce cestou k ní jsme se ještě přivítali s hromadou lidí a s našima nejlepšíma kamarádama : Dejvem , Kubou a Dominikem. Jsme se domluvily že já a Síma k nim přijdeme večer do chatky.

Otevřeli jsme dveře chatky s číslem devatenáct. Obě jsme si myslely že v chatce budeme dříve než ty dvě nové holky ale kdepak , už tam obě tam už byly  a měli dokonce i vybalené věci.
Můj pohled na ně zůstal v šoku. Začala jsem obě dvě svím obličejem pozorovat. Jedna ležela na postely a ani si nás nevšímala , působila příšerně namyšleně. Měla džínové kraťásky a růžové tílko. K tomu zlaté mega moc dlouhé nehty a dlouhé blond vlasy. Za to ta druhá si nás všimla. Dívala se na mě hrozně mile. Všimla jsem si jak si jen Simču porhlédla a na mě zůstala upjatá pohledem. Mela krátké vlasy zabarvené na hnědo , triko s Nirvanou a hustý tepláky. Líbilo se mi její oblečení vypadalo na ní suprově.

Najednou mi došlo že v těch dveřích stojíme už nějak dlouho a já se konečně pokusila o seznámení . "Takže , ahoj holky jmenuju se Adele." Pokusila jsem se o úsmēv. "Já jsem Simča." Usmívaly jsme as a stály ve dverich."
"Já jsem Naty." Rekla celkem nejistê. "Po kolikáté tady jste? " Stihla she ještě Naty Optat.

Já se na ni usmála a odpověděla jsem že já po páté a Simča po šesté. Toužla jsem si s ní hrozně povídat. Mezi tím "ta druhá" ležela stále na postely a prohlížela si své dlouhé nehty. 

"Jak se jmenuješ ty?" Zeptala se jí mile Simča. On zvedla nechápavě hlavu a nafoukaně řekla. "To mluvíš na mě?" 

"No jako mluvím no."  Simča se na mě nechápavě podívala.

"Jsem Šarlota a nehodlám se s vámi dvěma dál bavit." Odfrkla si a opět se věnovala spím špičatým nehtům.

"Naty promiň , ale uklidni si svojí kamarádku." Řekla jsem. 

Naty znejistila a jen nám oznámila : "Není to moje kamarádka znám ji jen o tři minuty déle než vi holky. " Nadzvedla obočí.

"Aha tak to jo." Hlesla Simča.

"No jdeme si vybalit." Zachránila jsem situaci a já ze Símou jsme si zažali vybalovat kufr. Já si zabrala dolní postel a Simča si vzala tu nade mnou. Dovezla jsem si jako každý rok i svůj polštář který jsem jako finálníé položila na svoji postel. 


"Konečně to máme." Oddychla si Simča. 

"Za chvíli budou svolávat na večeři a pak jdeme za klukama Simčo. " Připomněla jsem jí. 

jakmile jsem vyřekla slovo " Kluci."  Šarlota zbystřila. " Za jakýma klukama jdete?" Zeptala se. 

"To ti může bejt jedno ne? " Řekla Simča.

" Přesně , s lidma jako jsme mi se radši nebav. " Zrovna co jsem to dořekla začali svolávat na večeři a jako největší páni jsme ze Simčou višli ze dveří.



"Jsem zvědavá co z toho  bude ." 

"To i já." Řekla jsem a s jídlem se posadila ke klukům ke stolu.

Sorry , im lesbianKde žijí příběhy. Začni objevovat