Sorry , im lesbian

"5"

Už od rána jsem se snažila vyhýbat se Naty. Věděla jsem že to není jen kamarádka. "Snad nejsem...no nemůžu bejt na ...holky".  Pořád se mi tohle mýhalo hlavou.
U snídaně , při hrách dopoledne , při obědě i odpoledne. Odpoledne jsme hrály opět na velkém hřišti sportovní hry. Při tom jsem si vyčistila hlavu, teda aspoň trochu. Pořad jsem viděla jak mě Dejv sleduje a Naty po mě koukala očkem..

" Hele takhle to nejde." vyjela jsem na Naty při večeři a zatáhla ji za chatky.
"Co se stalo?" byla vyděšená.
"Co to včera bylo? " Nepoznávala jsem sama sebe. Chtěla jsem od ní slyšet jen pravdu , nic víc jen pravdu.
"Proč jsi včera utekla? Nebylo ti špatně! To vím! A proč když jsi se večer vrátila od někud do chatky tak jsi měla uslzené oči? "
Vyvalila jsem na ni. Známe se tři dny a mě s té holky hrabe. Když jsem s ní nepřetržitě mi buší srdce.
"A-A-Adél já..." koktala Naty.
"Co je? Co je s tebou?"
"Adel , nemůžu ti to říct. Chci se s tebou dál...ka-kamarádit , když ti to řeknu tak všechno mezi náma skončí."
"Co skončí? Myslíš ten divnej pocit co cejtim v břiše když tě vidím? To trapné povídání. Ten vzájemně zvýšený tlukost srdcí?"
Vyflusala jsem to ze sebe jen tak na místě. Připadala jsem si jako básník. Po včerejší noci jsem věděla že já a Naty nebudeme jen kamarádky. Ale bála jsem si to jakkoliv přiznat.
Co teda budeme? Ptala jsem se sama sebe.
Nic neříkala jen se mi dívala do očí.
A to dlouho.
Chtělo se mi zase brečet ale to jsem udržela.
"Co to je s náma Naty?"
"Nemůžu ti to říct."
"Prosím!" prosila jsem už všemy silamy a teprve při tom jsem si všimla že jsi šíleně mačkám dlaně.
Ona se pokusila vysmýknou ale já ji přidržela.
"Naty..." dál jsem už nic neřekla.
Sama mi došlo že s ní nic víc nedosnatu. Z hluboka jsem se nadechla a odešla jsem místo večeře do chatky.
"Adel!" přivítala mě v chatrče zpátky  Simča.
"Ahooj." sedla jsem si k ní na postel.
"Holkyy..." ozvala se nečekaně Šarlota.
Zmateně jsme se ze Simčou na sebe otočily.
"Ano?" řekla jsem.
"Vím že jsem se k vám chovala do teď špatně ale ...to byl asi jen špatný první dojem."
"Hodně blbej první dojem ne?" Vrhla se do ní Simča.
"Moment. Za to se vám omlouvám."
"No to je jedno , ale co potřebuješ?"
Zeptala jsem se. Hrozně mě to totiž zajímalo.
"Je ten David volnej? "
Nejdřív jsem nevěřila vlastním uším.
"Myslíš ten co je s náma v týmu?" musela jsem se ujistit.
"Ano."
"Noo...já-já." nevěděla jsem jak jí mám odpovědět.
"Ano Šarloto je volnej. A všímej si dál svích věcí."
Simča mě chytla okolo ramen a pošeptala. "Dobrý?"
Kývla jsem hlavou.
"Je večer , nezalezeme ke klukům do chatky? "
"Ano!" souhlasila jsem protože jsem nechtěla potkat takhle brzo Natku v naší chatce.
"Můžu jít s váma?"  Rychle se optala Šarlota.
Nechápavě jsme se na sebe ze Simčou podívaly a nezbylo nám nic jiného než jí vzít s sebou.

"Ahoj kluci."
Vešly jsme k nim do chatky.
"Ahoj Adel." "Ahoj Simi" pozdravily nás ale Dejv byl sticha.
"Jo tohle je Šarlota od nás z družstva ale to už asi víte. " Jo víme." řekly bez zájmu Kuba a Dominik.
"Ahoj Šarlot." Dejv jí pozdravil. Musela jsem se jenom zasmát nad jeho ubohostí. Místo abych si sedla k Dejvovi mě Kuba poprosil ať se posadím za ním. A Simča šla opět k Dominikovi.
Hádejte kam se nasomrovala Šarlota.
K Davidovi.
Zhluboka jsem se nadechla a začala je celovečerně ignorovat. Nic jiného mi nezbývalo.
Povídala jsem si s Kubou.
" Hele líbí se ti ta Šarlota?" pošeptala jsem mu do ucha.
"To myslíš vážně?" zasmál se Kuba.
"Ty se mi líbíš." dodal a oba jsme se zasmály.
"Nemusíte si tam o nás povídat." Řekla nepříjemně Šarlota.
"Do prdele Šarloto jsi v naší chatce , né svojí. Tak přestaň furt bejt tak hnusná." Naštval se Dominik co si povídal na vedlejší posteli ze Simčou.
Já , Simča , Kuba i Dominik jsme se daly do smíchu.
Dejv mlčel a sledoval naštvanou Šarlotu.
Čekala jsem co řekne , ale on mlčel. Místo jakéhokoliv slova se vrhl svímy ústy na Šarlotu.
Všechny nás přešel smích.
David líbal Šarlotu.
"Davide kurva děláš si prdel?"
Nastal se Kuba.
"Já na to seru." zvedla jsem se a se slzami v očích jsem utekla s chatky.
Okamžitě za mnou vyběhla Simča a i Dominik plus Kuba.
"Adel mi všichni jsme si myslely že tě David chce!" řekl neuvěřitelně Dominik.
"To je kvůli včerejšku. Dal mi pusu a já ho od sebe odtrhla."
"To je kretén" řekl Dominik a dodal. "Chce se ti tímhle jenom pomstít."
"Však jo."
"Hele kluci mi jdeme spát." Oznámila Simča. Objala mě okolo ramen a odešly jsme do chatky.

"Ahoj."  pozdravila nás ležící Natka. Byla jsem tak zoufálá že jsem ji ani nepozdravila.

                            ------
"Budeš v pohodě zlato?"
Zeptala se mě Simča co už ležela v posteli  nade mnou.
Chvíly jsem mlčela ale nakonec jsem jí jen řekla :"ano."
"Dobrou zlato."
"dobrou"
Ležící Šarloty naproti mě jsem si už vůbec nevšímala.
Pokusila jsem se usnout , ale nešlo to.