( Na obrázku máte Abby )
Snažila jsem se ještě alespoň na pár minut usnou ale už se mi to nepovedlo. Vstala jsem tedy a šla si dát něco k snídani. Jogurt a pečivo. Moje ranní klasika. Po snídani přišla na řadu koupelna a potom jsem se šla obléct.
Ano, nosím dioptrické brýle. Do batohu jsem si dala učebnice, peněženku, klíče a mobil jsem si dala do kapsy. Rozloučila jsem se s mamkou a šla jsem na proti mojí nejlepší kamarádce Saře.
"Abby!!" zařvala Sára a běžela za mnou.
Přiběhla ke mně a objala mě. Sára byla takový klasický příklad šílence. Myslím to ale v dobrém. Známe se od druhé třídy. Po tom, co nám umřel tatínek se maminka rozhodla, že je čas na změnu. Přestěhovali jsme se do jiného města a já nastupovala do nové školy. Nikoho jsem tu neznala a já byla v osmi letech strašně stydlivá. Sára ke mě první den přiběhla a vychrlila na mě strašně moc informací. Potom jsme se začaly smát a nějak jsme se skamarádily a teď, na konci osmé třídy jsme nerozlučné kámošky. No a tak trochu mě tou šíleností nakazila.
Sice nechápu jak jí ty vlasy povolili rodiče ale vypadají krutě.
Vyšly jsme směrem k autobusové zastávce a cestou jsme si povídali o tom co je nového.
Ahojky zlatíčka :) Doufám že se vám tenhle příběh líbí. Psala jsem přibližně v páté třídě a teď jsem se rozhodla ho přepsat a zveřejnit.
Vaše Veve
ČTEŠ
Kouzelná Fixa [POZASTAVENO]
RandomPříběh o dívce jménem Abby která žije se svou rodinou, ale jejím "rodičům" to v poslední době neklape. Nakonec se však stane něco, co Abby alespoň částečně utěšuje