14. Kapitola

18 3 0
                                    

O půl roku později

A byly tady Vánoce. Pro nás ty nejhorší v životě. Tobias měl přítelkyni se kterou byl šťastný, máma brala antidepresiva, Páťa se přestal tak sladce usmívat, Lucy začala kouřit a pít a já se izolovala od světa. Ve škole jsem byla tichá a přestala jsem se bavit i se Sárou a Tomem. Trhalo mi srdce ale potřebovala jsem být sama.

**********

Dneska je 21. prosince a já s Lucy jedeme poprvé za tu dobu k Tobiasovi. Seděly jsem ve vlaku a ani jedna jsem nemluvily. Lucy si četla a já poslouchala jako vždy depresivní hudbu. Páťa s námi nejel. Mamka ho nechtěla pustit a ani on sám s námi nechtěl.

Vlak zrovna zastavoval v stanici a my vystoupily. Rozhlédla jsem se po nastupišti a očima hledala Tobiase. Lucy mezitím típla cigaretu a dala si do pusy mentolovou žvýkačku. Uviděla jsem ho stát u jedné z laviček. Na nose měl brýle a něco dělal na mobilu. Kývla jsem na Lucy a ta se z vražedným výrazem vydala za mnou. Za ten půl rok jsem se hodně zblížily. Nebyly jsme už ty věčně rozhádané a pubertální nevlastní sestry jako dřív. Byly jsme sestry a  zároveň největší kamarádky.

Jakmile si nás Tobias všimnul, schoval mobil do kapsy a mile se na nás usmál. "Ahoj" zamával a obejmul mě. Nechala jsem se ale nevrátila jsem ho zpět. Poté přistoupil k Lucy. Chtěl jí také obejmout ale vysmekla se mu a znechuceně se na něj podívala. Tobias jen zavrtěl hlavou a pobídl nás ať jdeme k autu.

Normálně sedávala Lucy v předu ale dnes si sedla dozadu vedle mně. Smutně jsem se na ní usmála, dala si sluchátka do uší a celou cestu k Tobiasovi jsem se nechala unášet opět depresivní hudbou.

**********

Auto zastavilo před celkem luxusní menší vilkou. Vystoupila jsem z auta a v duchu ho proklínala. Lucy na tom vypadala dost podobně. Odemkl dveře a otevřel je dokořán. "Jako doma, moje princezny." řekl s úsměvem a mrkl na nás. Lucy ho nenávistně sjela pohledem. "Už nikdy mi neříkej princezno!" procedila zkrs zaťaté zuby a prošla kolem něj do domu. Já se jen tiše vydala za ní.

Vilka byla v podstatě jedna velká místnost a uprostřed ní bylo točité schodistě. V jednom rohu byla černá kožená sedačka s velkou plazmovou televizí. V druhém takový pracovní koutek s počítačem a v třetím kuchyň.
Tobias nás posadil na sedačku a odešel do hlučné kuchyně. Lucy si se zaťatými zuby prohlížela prostory domu a z kuchyně se ozývalo tiché mumlání. Tobias se vynořil z kuchyně. "Holky, chtěl bych vám představit mojí přítelkyni. Tohle je Tamara." řekl nadšeně a za ruku si vedl černovlásku. Byla nohatá, měla velká prsa a na obličeji asi tunu make- upu. Tobias vyměnil maminku za nějakou mladou couru. Usmívala se na nás ale neošidila nás. Podívala jsem se na Lucy a bylo na ní vidět že zadržuje slzy. Tamara se vydala k nám a podala mi ruku. "Těší mě!" řekla s úsměv. Já jí jen potřásla rukou ale odpovědi se ode mně nedočkala. Poté podala ruku i Lucy. Ta se na ní jen znechuceně podívala a obrátila svůj pohled na Tamaru. "Na nic si nebudeme hrát." nenávistně se jí podívala do hnědých očí. "Řeknu ti to rovnou. Zkazila si mé rodině život!"

Ahojky zlatíčka, dnes mam psací naladu takže tady máte další kapitolku ;)
Vaše Veve

Kouzelná Fixa [POZASTAVENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat