Kouzelná Fixa [POZASTAVENO]

11. Kapitola

Nikdy jsem to neudělala ale dneska jsem opravdu neměla náladu. Šla jsem za školu. Bylo to divné ale neměla jsem náladu ani na Sáru s Tomem. Místo toho abych šla naproti Sáře jsem se tedy vydala do nejzapadlejšího kouta místního parku. Sedla jsem si na lavičku a nechala slzy volně stékat po mém obličeji.

Seděla jsem tady asi půl hodiny. Slzy už mi dávno vyschly a oči jsem měla červené a opuchlé. Vytáhla jsem z kapsy mobil. Měla jsem 8 zmeškaných hovorů od Sáry a 12 od Toma. Nevěnovala jsem jim pozornost a klikla na kontakty. Našla jsem v seznamu číslo Lucy a klikla na vytočit. Dala jsem si telefon k uchu a čekala. Chvíli pípal a ale nakonec ho Lucy zvedla.

L: Co se děje Abby? Vždyť máš školu!

A: Nejsem tam.. Nemám náladu.

L: Ale proč?

A: Po tom co jsi odešla je vše jinak. Máma je úplně mimo a Tobias se neukazuje doma.

L: Agh! To jsem nechtěla!

A: Myslíš že bych mohla přijít za tebou?

L: Samozřejmě sestřičko!

Lucy mi nadiktovala adresu a já se vydala pryč z parku. Nebydlela ani tak daleko jak bych řekla. Byl to menší panelák. Otevřela jsem dveře budovy a vydala se po schodech do třetího patra.

Zaklepala jsem na dveře jejího bytu. Po chvíli jsem uslyšela šramotit klíč v zámku a dveře se se zavrzáním otevřely. Na nic jsem nečekala a padla jsem Lucy do obětí. Opět se mi z očí spustil vodopád slz a já je nedokázala zastavit.

Ahojky zlatíčka.
Tak jelikož jsem nemocná máte tady kapitolku fixy ;)
Doufám že se líbila a budu ráda za každý votes a komentík ;)
Vaše Veve