7. Kapitola

41 6 0
                                    

"Abbíků" křičela na mě už zdálky Sára a jako vždy měla outfit který jsem jí záviděla.

"Abbíků" křičela na mě už zdálky Sára a jako vždy měla outfit který jsem jí záviděla

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Posmutněle jsem se na ní usmála a zamávala. Přiběhla ke mě a chtěla mě obejmout ale v půlce pohybu se zarazila.

"Stalo se něco?" zeptala se a smutně se se na mě usmála.

Já jen zavrtěla hlavou a nahodila falešný úsměv. Asi mi to moc nevěřila protože zavrtěla hlavou a pozvedla svoje dokonalé obočí.

"Nechcu tě do ničeho nutit ale když se svěříš bude ti líp." umála se na mě.

Já jí usměv oplatila a řekla jsem že se o tom nechci bavit.

"Po škole někam zajdem a povím ti to."

Přišly jsme do třídy ale Tom nikde. Většinou bývá ve škole dříve než já.
Podívala jsem se na Sára a ta jen pokrčila rameny. Hodila jsem batoh na lavici a vytáhla si učebnice na Matiku.

Tom se ve škole nakonec neukázal. Neměpa jsem si s kým povídat přes hodinu a hlavně mi nemohl pomoct v Chemii. Něják jsem to spatlala a modlila se ať to není 4.

"No tak spusť." řekla Sára a usrkla si ze svého latté. Seděly jsme v kavárně nedaleko naší školy. Vše jsem jí řekla a Sára celou dobu popíjela latté a zaujatě mě pozorovala.

"To není dobrý." konstatovala Sára a znovu si usrkla z latté. Divím se že ho ještě nevypila.

"To bych bez tebe nevěděla" zavrtěla jsem hlavou a napila se jejího latté.

Ahoj zlatíčka, máte tady další kapitolku. Budu ráda za každý komentík a votes.
Vaše Veve

Kouzelná Fixa [POZASTAVENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat