Kouzelná Fixa [POZASTAVENO]

15. Kapitola

24. Prosince

Seděla jsem ve svém provizorním pokoji a koukala z obrovského okna. Můj pokojík u Tobiase jsem sice měla s Lucy ale byl tak prostorný že mi to bohatě stačilo. Otočila jsem hlavu do druhého rohu místnosti, kde byla postel Lucy. Byla zachumlaná v peřinách, sluchátka v uších a opět si četla. Vstala jsem z parapetu a zamířila si to do obývacího pokoje.

V obýváku již byla Vánoční výzdoba, samozřejmě i se stromečkem. Bylo slyšet že v kuchyni je rušno jako v úle. Na stole byly nějaké ozdoby na stromek tak jsem popadla jednu z krabic a začala zdobit. Za čtvrt hodinky za mnou přišla i Lucy. Také si vzala jednu krabici a mlčky zdobila taky.

O pár hodin později

"Holky, večeře!" zavolal na nás Tobias. Vstala jsem z mojí postele a podívala se na utrápenou Lucy. Povzbudivě jsem se na ni usmála a vydala se ke schodům.

Sedla jsem si ke stolu, kde už byl Tobias a usmíval se jako měsíček na hnoji. V mysli jsem ho profackovala a dál už jsem na něj ani nepohlédla. Nedlouho po mně jsem uviděla Lucy scházet ze schodů. Chudák se tvářila jako boží umučení. Se sklopenou hlavou přišla ke stolu a mlčy si sedla. Tobias se pořád tvářil jako blbeček tak jsem ho ignorovala a začalal jsem lžičkou znuděně ťukat do talíře.

"Už se to nese!" Tamara kráčela směrem k nám. V ruce hrnec s polěvkou, na nohou až směšně vysoké jehly. Postavila hrnec na stůl a odcupitala do kuchyně. Za chvíli opět cupitala zpět a v rukou držela naběračku. Každému z nás nandala a pak si sama sedla. "Dobrou chuť holky!" řekla s úsměvem a začala i s Tobiasem jíst. Podívala jsem se na tu tekutinu co byla na talíři. Jak barva, tak i konzistence nevypadala vábně.
S odporem jsem si tedy nabrala a lžičku opatrně vložila do pusy. Bylo to odporné!! Rychle jsem "polévku" v ústech spolkla a začala zběsile kašlat. Něco podobné se hned po mě stalo i Lucy. Po záchvatu kašle jsem se napila a zvedla pohled. Tamara s Tobiasem na mě i Lucy pátravě koukali. "Děje se něco zlatíčka?" zeptala se s až moc sladkým usměvem Tamara. "Jen mi zaskočilo." odpověděla jsem rychle a taky se na ní usmála. "Jo stalo. Je to pěkně hnusné, vždyť se to nedá jíst!" Lucy vypadala pěkně naštvaně. Tamaře se v očích mihl záblesk lítosti, který se hned vrátil v její naučený usměv. "Tak a dost mladá dámo!" Tobias vstal ze židle a praštil do stolu. V očích byl znatelný jeho vztek. "Chováš se jako malý fracek!" Lucy zvedla jedno obočí a drze si odfrkla. "Nebudu jíst něco co mi nechutná." S ledovým klidem vstala a odešla do obýváku kde si sedla a zapla televizi. Tobias už už vypadal že si pro Lucy dojde a vlastnoručně do ní tu polívku nalije ale Tamara ho chytla za ruku a přinutila ho sednout si zpátky na židli. "Nech jí tak. Jí to přejde." Smutně se něj usmála a pokračovala v jídle. Tobias chtěl něco namítnou ale opět ho umlčela. "Buť ticho a jez než ti to vystydne." Zavřel tedy pusu a pokračoval v jídle.

**********

Zbytek večeře pokračoval v klidu. Druhé jídlo už se naštěstí dalo jíst a já nemusela potlačovat znechucený výraz. Po večeři jsme se tedy přesunuli do obýváku kde byla celou dobu Lucy. Znuděně koukala na televizi. Pozdravila jen mně a Tobias vztekle zatínal pěsti. Sedli jsme si kolem stromečku a Tamara začla nadšeně rozdávat dárky.

*******

Ano, klasika. Dostala jsem milion drahých dárků aby si mě Tobias koupil. Nový mobil, foťák, milióny knih a taky značkové oblečení. Lucy na tom byla podobně. Po tom "velkém" a taky příšerném večeru jsem se zašla osprchovat a po mně šla Lucy. Chtěla jsem se zavrtat do peřin a a spokojeně chrupkat ale pod polštářem jsem ucítila něco tvrdého. Odkryla jsem ho a pod ním byla taková menší knížka. Vzala jsem jí a prohlédla si přebal. Myslela jsem že to bude další kniha ale neměla jsem pravdu. Bylo to fotoalbum. Rodinné fotoalbum. Otevřela jsem ho a uviděla všechny ty fotky. V hlavě se mi začala promítat všechny ty krásné vzpomínky. Třeba nás velký výlet do zoo když byl Páťa ještě hodně malé škvrně a začala si nadšeně "povídat" s opičkami. Prostě nezapomenutelné. Listovala jsem dál a dál knihou mých vzpomínek až jsem se dostala na poslední stranu. Byla prázdná, vyhrazena pouze na mé fotky. Lepící  páskou na ní byl přilepený papírový pytlík. Odtrhla jsem ho a přečetla si načmáraný vzkaz na něm.

Pro Abby k Vánocům
To abys si užila trochu srandy s fotkama
Tobias

Rozbalila jsem ho a do klína mi spadla malá černá fixa.

Ahojky zlatíčka
Ufff, dneska tady máte dlouhou kapitolku tak doufám že jste si jí užili ;)
Vaše Veve