Kouzelná Fixa [POZASTAVENO]

5. Kapitola

"Hej!" zařvala Sára a s rozcuchanými vlasy se natáhla pro druhý polštař a vrhla se na mě.

Začala obrovská polštářová bitva společně i s Tomem. Z naší zábavy nás však vyrušila mamka.

"Děcka nechte toho a pojďte se raději najíst." řekla a my jako hladoví lvi vyběhli z pokoje.

Na stole byly nachystané toasty plus nějaké ňamky navíc a Cola. Sedli jsme se a začali se ládovat. Mamka nás jen pobaveně sledovala.

"Tak ahoj!!" zamávala jsem jim ze dveří. Už bylo šest a mamka návštevy po šestě nemusí.

"Měla bys jít cvičit na klavír" zavolala na mě mamka z kuchyně.

Uvědomila jsem si že se ještě musím naučit jednu skladbu jinak mě zase moje učitelka seřve. Doslova jsem vyběhla po schodek a sedla si k svému klavíru.

Po hodině a půl už jsem měla skladbu naučenou. Jakmile jsem však dohrála uslyšela jsem dole mamčin křik. Vzdychla jsem a šla jsem se podívat co se děje.

"Jsi normální?!" řvala mamka na Lucy. Ta jen protočila oči a dál si brousila nehty.

"Vždyť je nejméně o pět let starší než ty!!"

"No a co je tobě do toho!!" zakřičela Lucy a mrskla pilníkem o zem.

"Nejsi a nikdy nebudeš moje máma tak se o mě laskavě nestarej jako o pětiletý dítě!!"

To bylo popré kdy jsem viděla Lucy křičet. Většinou bývala klidná a chladná ale dnes, byla jako sopka. Máma jen beze slov a s otevřenou pusou pomalu odešla do ložnice. Slyšela jsem jak za sebou zamkla. Za chvíli se Lucy vynořila z chodby s taškou v ruce ale zarazila když mě viděla.

"Bude se mi stýskat" řekla potichu, obejmula mě a rychlým krokem vyšla ze dveří.

Ahojky zlatíčka :)
Dneska tu máme menší zvrat v příběhu. Každý votes a komentík potěší :)
Vaše Veve