Vzpomínkou na nás se mučím,
jak hřejivé bylo tvé náručí.
Dnes však chci být tvůj nepřítel,
chci být tvůj anděl bez křídel.
V pasti svého těla zůstávám,
v něm překračuji údolí slzavá.
Hořím v plamenech jež živíš,
nevěřím už slovům co slíbíš.
Povstanu hrdě z popela,
k nepoznání změněna.
Pohřbím se ve svém nitru,
vyčkám, kdo zažehne jiskru.
