Každou noc a každý den,
pronásleduje mě hrůzný sen.
Krade mi spánek, krade mi duši,
pocit, jež srdce rozbuší.
Tajemství, co zevnitř mě ničí,
co pravdu káže a v hrdle se příčí.
V očích slepých obhájí mě slzy,
v duši mám však úsměv drzý.
Zakopávám o další lež zlou,
padám znovu na pýchu svou.
Proč stojíš na hříšné straně,
vystaven zbytečné haně?
Dnes nechci hrát si na hrdinu,
dej mi to vše za vinu.
Dnes nemůžu zůstat sama,
jen tak nepadnu do neznáma.
