Uncle Harry [PROBÍHÁ KOREKCE] ✔️

Ztracen

Harry po příchodu domů je totálně na dně. Celou cestu probrečel. Nemohl totiž uvěřit, že by to pro Louise nic neznamenalo. Viděl a cítil v tom tolik lásky, ale asi to byly jenom jeho představy a přání. Nikdy jej nebude milovat. Během chodu myšlenek si z lednice vzal zmrzlinu, sedl do obýváku na gauč před televizi a zapl si nějaký smutný film. Na nic jiného neměl v tuhle dobu náladu a ani chuť. Jeho slzy padali do zmrzliny, ale mu to bylo jedno. Chtěl prostě jen zahnat tu strašnou bolest co cítil.

Celý vyčerpaný, zarudlé oči od pláče, lehl do postele a snažil se spát. Jeho úmysl ale překazil zvuk domovního zvonku. Neochotě se tedy zvedl z postele míříc ke dveřím. Pomalu chytl za kliku a otevřel je. Po otevření byl v šoku. Za dveřmi totiž stál Louis.

„Co tady děláš?" řekl mírně naštvaně, protože zmařil jeho plán jít si lehnout.

„Miluju tě."

„To říkáš jen proto, že jsem tě k tomu donutil."

„Harry...."

„Ne. Jdi domů. Čeká tam na tebe Freddie a ten je rozhodně důležitější než já."

„Nic není tak důležité jako ty." vrhne se mu na rty „a navíc jsem ho zavedl k mé mamce." řekne během líbaní a přesouvají se společně na gauč.

Zatím z letiště taxíkem přijíždí k domu Briana. Celá utahaná a natěšená na svého manžela a syna. Nadšení ovšem odejde, když otevře dveře, zavolá do domu jména obou osob, ale nikdo se neozývá. Myslí si, že třeba jen neslyší a proto se rozhodne projít dům skrz na skrz. Bohužel nikoho nikde nevidí a ani neslyší. Další ji napadne, že se třeba šli projít a tak nedělá ukvapené závěry, de si do koupelny napustit horkou vanu s bublinkami a položí se do ni. Po necelé půl hodině ji začne zvonit mobil.

„Ahoj. Copak potřebujete?."

„Ahoj. Prosím tě nevíš kde je Louis? Říkal, že si potřebuje jenom něco zařídit, ale už je pryč tři hodiny a je dost pozdě. Navíc Freddie by chtěl jít domů."

„No to fakt nevím, kde je, ale nebojte do půl hodinky jsem u vás." zavěsí telefon a položí ho na skřínku vedle vany, pak se postaví, vezme z věšáku ručník a začne se sušit. Nakonec si ručník omotá kolem těla a vydá se směr ložnice do skříně, kde má oblečení. Nějak neřeší, co si vezme, hlavně ať zjistí, kde je její manžel a vyzvedne syna. Z botníku si ještě vezme kabát, klíče a může vyrazit. Cesta netrvá moc dlouho, protože Louisova matka bydlí blízko k nim. Vyleze z auta, které zamkne a je připravena zazvonit na zvonek, který je u domovních dveří.

„Ahoj. Tak jsem si přijela pro Freddieho." jen co to dořekne, slyší dupot svého syna a následně cítí, jak se ji někdo omotá kolem pasu.

„Maminko."

„Ahoj broučku. Běž se obléct a pojedeme domů." řekne směr ke svému synovi a pošle ho do pokojíčku, který u své babičky má.

„Pojď alespoň dovnitř než se obleče. Nechceš něco k pití." vede ji do kuchyně, kde se posadí na dřevěný stůl na židle ze stejného materiálu.

„Ne děkuji. My pojedeme domů. Pořád ještě musím zjistit, kde je Louis."

„To chápu. Neděje se něco u vás doma? Takhle se nikdy neztratil." začne se strachovat tchýně.

„U nás doma je všechno v pořádku. Nevím co ho to chytlo."

„No tak ať se najde brzo a řekni mi, kdyby něco." stojí už před dveřmi a loučí se.

„Určitě. Ahoj."

„Maminko víš, že jsem strejdu a tatínka dával dohromady?" ozve se najednou v půli cesty domů z Freddieho pusy.

„Cože si?" vyděšeně řekne jeho mamka.

„Tatínek byl pořád smutný, tak jsem se ho zeptal jestli to bylo kvůli strejdovi a on řekl jo." Briana nevěřila svým uším. Opravdu ji právě její vlastní syn řekl, že dával tatínka s někým jiným dohromady než s ní a tím tak pomohl k rozvrácení rodiny? Ví, že si to neuvědomuje, protože je moc malý, ale sejnak. Měla na paměti, že by se její manžel mohl zamilovat do muže, ale že to bude až tak vážné a reálné opravdu nečekala.

Názor?

Nechci nic říkat, ale pomalu a jistě se dostáváme ke konci :/

Strašně moc děkuji za ohlasy na tuto povídku :) jste skvělí :)