Děsivé Příběhy z Ledničky

Clap Clap

Jednoho dne šli manželé na túru do hor. Slunce začalo zapadat a oni si uvědomili, že se ztratili. Žena se začala obávat, ale manžel se ji snažil uklidnit a ujišťoval ji, že nakonec najdou cestu k autu. Ale když už několik hodin pochodovali, stále neměli ponětí kde jsou.

S narůstající tmou si začínali zoufat. Neměli s sebou mapu ani kompas a všechny stromy vypadaly stejně. Zrovna když se vzdávali naděje, narazili na starou chatku.

Chatka vypadala, že zažila už lepší časy. Byla zchátralá a zdálo se, že už ji nikdo dlouho nepoužil. Některá okna byla popraskaná a rozbitá a ze střechy popadalo hodně tašek. Manžel zaklepal na dveře, ale nikdo neotvíral. Když zmáčknul kliku, dveře se se skřípěním otevřely.

Vevnitř zjistili, že chatka je v naprosto havarijním stavu. Bylo tu trochu nábytku a podlahu pokrývala tlustá vrstva prachu. Když se obezřetně porozhlédli, povšimli si zvláštního ovzduší a podivného plesnivého zápachu.

Stěny od podlahy ke stropu pokrývalo graffiti. Slova, ,,Smrt! Smrt! Smrt! Smrt! Smrt!" se všude opakovala, napsána červenou barvou.

Muže a ženu to vyděsilo. Třesoucíma se rukama se manžel dotknul zdi. Polekalo ho zjištění, že barva ještě není suchá.

Oba byli vyděšení, ale neměli kam jinam jít. Věděli, že hory jsou v noci nebezpečné a plné divokých zvířat slídících okolo. I přes děsivé nápisy na zdech se rozhodli zůstat přes noc.

Cestou nahoru našli matraci prožranou moly a pokrytou skvrnami. Zabalili se do starého koberce, aby si udrželi teplo a snažili se udělat si co největší pohodlí. Společně si lehli na matraci a nakonec se jim podařilo usnout.

Někdy po půlnoci je probudilo divné šustění. Znělo to, jako by se někdo pohyboval venku za chatkou.

,,Slyšel jsi to?" zeptala se žena. ,,Myslím, že někdo je venku."

Manžel na chvíli poslouchal, ale nic neslyšel. Manžel vstal a přešel k oknu. Byla moc velká tma na to, aby něco viděl. Otevřel okno a vystrčil hlavu.

,,Kdo je tu?" zavolal nervózně.

Žádná odpověď.

Už se chtěl vrátit zpátky, když jeho žena řekla, ,,Možná je to někdo, kdo nemůže mluvit..."

Manžel se vrátil k oknu a řekl, ,,Je tu někdo? Tleskněte jednou pro ANO a dvakrát pro NE."

Nastražil uši. Hvězdy jiskřily na noční obloze. Cvrčci hlasitě cvrkali.

Najednou uslyšel hlasité TLESK!

Muž se otočil na manželku a překvapeně řekl, ,,Měla jsi pravdu. Někdo tam je."

Naklonil se z okna a jeho oči prozkoumávaly temnotu. V černočerné tmě se mu nedařilo nic rozeznat.

,,Jste majitel této chaty?" zeptal se.

TLESK! TLESK!

,,Jste muž?"

TLESK! TLESK!

,,Jste tedy žena?"

TLESK! TLESK!

,,Jste člověk?"

TLESK! TLESK!

Přejel mu mráz po zádech. Těžce polknul a zaskřehotal, ,,Přišel jste sám?"

TLESK! TLESK!

,,Kolik jich tam s vámi je? Tleskněte jednou za každou osobu..."

TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK! TLESK!...

http://www.scaryforkids.com/clap-clap/