The Bones

8K 460 29
                                    

Když jsem vyrůstal, měl jsem velký zájem o studii kostí. Pravděpodobně to začalo, když jsem našel svou první. Pamatuji si, že to bylo kolem mých sedmi let, v lesích u mého domu. Vždy jsem si hrál venku a prohledával ty lesy, protože se pak ostatní nebáli, co jsem tenkrát dělal.

Když jsem šel jednoho dne kolem, viděl jsem na zemi něco bílého. Dobře, nebylo to úplně bílé, ale byla to... barva kosti. Jakmile jsem se dostal blíž, viděl jsem, že je to opravdová kost. Ne nějaká zvířecí kost, ale opravdová lidská kost!

Nebál jsem se toho... vlastně to bylo celkem super. Vypadalo to jako malá ruka, ale dostalo mě to, že měla jen tři prsty. Vypadalo to trochu zpackané. Nicméně, myslel jsem, že to vypadá vážně úžasně. Potom, co jsem doběhl zpátky domů jsem o tom mámě neřekl a kosti schoval do krabice pod postelí.

Neskončilo to tady.

Druhý den jsem našel víc. Objevil jsem je v díře v lesích a vypadaly hodně jako ty předešlé, co jsem našel. Jedna vypadala jako ruka, ale zdálo se, že má jen dva prsty. Další vypadaly jako žebra, nebo něco takového. Ty jsem také skryl pod mou postel.

Moje matka se začala bát.

Myslím, že jsem je měl schovat líp, protože máma je našla. Cítil jsem se špatně, že jsem jí dělal starosti, takže poté, co je našla, jsem všechny ostatní ukryl v krabici venku. Tentokrát jsem věděl, že je nikdo nenajde.

Vypadalo to, že mám celou sbírku kostí... cítil jsem se přesně jako vědec! Každý den po škole jsem šel, podíval se na kosti a snažil se je složit, protože jsem jich už měl spoustu. Bylo by tak úžasné, kdybych dokázal složit celou kostru!

Jednou mě s nimi táta chytil.

Neměl jsem být tak blízko, když mě mohli vidět pohybovat se po trávníku. Přiběhl a dovedl mě dovnitř, kde mě nějaký čas nechal. Slyšel jsem matku vzlykat a otec byl jako šílený, tak jsem šel spát. Vzbudil jsem se když do mého pokoje přišli policisté a začali se mnou mluvit. Byl jsem opravdu zmatený.

Nepřestávali se mě vyptávat. Můj strach rostl. Vyvedli mě ze dveří a posadili do policejního auta... ale nebyl jsem vážně vystrašený, jen poněkud zmatený.

Ptali se mě, čím jsem chtěl vždy být až vyrostu. Řekl jsem jim, že jsem chtěl vždy být jedním z těch vědců, co studují kosti. Myslím, že m nevěřili. Ptali se mě na spoustu dalších otázek, ale pak jsem byl ještě víc vyděšený. Dali mě do téhle místnosti a myslím, že jsem tu zůstal přes noc.

Stále jsem byl velmi zmatený. Jen jsem chtěl být jako vědec, trochu zkoumání kostí a mrtvých těl, víte? Ale nemyslím, že se jim líbilo to, že našli moje otisky prstů na zdeformovaném těle mého bratra v lesích...

Možná jsem ho měl lépe schovat.

http://creepypasta.wikia.com/wiki/The_Bones

Děsivé Příběhy z LedničkyKde žijí příběhy. Začni objevovat