Láska?

Chci pryč

Myšlenka na mého tátu mě neopustila. Dobře je v pořádku, ale co se tam stalo?
Od posledního jezu k Veverkám je to jen klídek bez jezů, takže většinou jsme v soulodí a háčci se otočí na svých sedátkách zády k předu lodě a čelem ke svým zadákům. I přes můj, teď už lehčí, odpor k mému zadakovi já udělala totéž. Je to způsob odpočinku, který jsem momentálně potřebovala. Tímto rozhodnutím jsem se ale dostala k mnoha otázkám z jeho strany. I když moje sluneční brýle mi pokrývají skoro celý obličej, Tomáš si všiml, že něco není v pořádku.
,,Jsi v pohodě?" vzhledem k množství alkoholu co vypil jsem byla dost překvapená, že si něčeho všiml a že se vůbec zeptal. Touhle otázkou ale přilákal pozornost všech co s námi soulodili.
,,Jsem" odpověděla jsem a usmála se.
Vím, že to neznělo dvakrát věrohodně, ale co jsem měla dělat. Ani Tomáš nebyl přesvědčený o tom, že bych říkala pravdu. Dál se v tom ale nešťoural.

,,Veverkám zdar!" vyruší mě z mé lehké relaxace křik Karla. Sama jsem se divila jak moc jsem se lekla. Na mé neštěstí ostatní si toho také všimli a začali se smát. No co? Taky jsem se smála.
,,Tyy vole tady je narváno" slyším že zadu Tomáše.
,,Kam to píchnem?" byli jsme úplně na začátku celého areálu Veverek, tudíž bar byl třeba 50 metrů daleko.
,, Přímo před nimi určitě nebude místo. Necháme to někde tady"
,,Dobře"
Zaparkovali jsme, vyndali jsme věci z lodě, ujistili se že lodička nám neodpluje a vyrazili jsme směrem k baru, kde už jsem moc dobře slyšela hlas našeho Generála.
,,Tak já myslím, že zatím dobrý ne?" prosimtě už nemluv..
,,Super" přemohla jsem se na nějaký ten pozitivní tón.
Rychlochůzí jakou jsem šla teď jsem nedosáhla snad nikdy. Uháněla jsem jak nejvíc to šlo, abych nemusela být v jeho blízkosti. Bohužel moje velké kroky se tak rovnali jeho normálním, takže mi to úplně nevyšlo a spíš jsem vypadala jako kretén.

,,No nazdar vy hrdličky!" otočila jsem se, jestli za námi někdo nestojí a akorát jsem se ujistila, že tohle bylo na nás dva..
Lóňo ty vole já přísahám, že tě jednou zabiju.
Všude okolo se ozval smích a já jsem nahodila lehce pobavený, ale spíš znechucený výraz..
,,Nojooo to víš" řekl Tomáš a vzal mě kolem pasu.
Děláš si prdel!? Opilostí nevíš co děláš debile. Tímhle mě docela dost naštval a rozhodil. Dala jsem mu ruku na záda a začala se smát.
Ozval se hukot snad od všech z naší party. No tak jsme si zahráli divadélko a stačí ne?
Tu ruku pryč nedal. Tak jsme tam takhle chvíli stáli a já čekala až mě pustí.

Asi po dvou hodinách u Veverek jsme se konečně rozhodili odjet. Teď jsem si chvíli odpočinula a už zase musím jet s ním? Bože..