Po tom co jsem jí řekl mlčela. Nevěděl jsem co mám dělat, tak jsem se jí zeptal.„ Děje se to pořád ??" podívala se na mě. „ Ne tohle bylo po prvý." odpověděla
„ A to s tím nikdo nic nedělá ??" neodpověděla. „ Takže ne." odvodil jsem si. „ A ví to tvoji rodiče ??" podívala se na mě. Oči se jí zableskly slzami. Když se můj pohled střetl s jejím ihned s ním uhla. Takže taky ne, řekl jsem si. Tak co s tím ?? Nevím. „ Chceš něco k pití ??" zeptal sem se. Jen kývla hlavou. Udělal sem nám čaje. Když jsem jí dal její čaj potichu poděkovala. A opět zavládlo ticho. Tak a dost, vždyť je hodná tak proč jí to dělají?? Uvažoval jsem. „Nedovolím aby ti ubližovali takoví blbci!!" vybuchl sem. Klára se na mě podívala a usmála se. „ Ale nejdřív jak ti mám říkat Klára není hezké a Klárka je jak pro mimino." chvilku se zamyslela a pak řekla se smutným výrazem v očích „ Čichty." podíval sem se na ni s nechápajícím výrazem a ona se jen usmála.„ Tak mi říkali když jsem chodila ještě do mé staré školy.“
Pohled Kláry
Ach jo stýská se mi po těch retardech. Každej den ve škole byla prča, ale pak taťka dostal novou práci a mi se odstěhovali.
ČTEŠ
Od dna na horu
FanfictionAhoj jsem Klára. Je mi 15 let. Bydlím v Praze do které jsme se přestěhovali s mojí sestrou a rodiči. Do školy chodím už 4 roky. Bydlela jsem v malém městečku jménem Polná. Na škole nejsem moc oblíbená. Každý mi nadává a ptá se "proč si sem přijela t...
